Aktuální číslo

Vzpomínka na Tomáše Ježka

Napsal Karel Ledvinka

Když jsem v roce 1990 jako nově zvolený poslanec přišel na jeden z prvních nepovinných seminářů o ekonomické transformaci v Kolodějích, chtěl jsem brzy odejít. Byly to samé politické „kecy“. Naštěstí jsem to neučinil. Neboť se slova ujal můj přítel Ing. Tomáš Ježek. Jeho projev mám zaznamenaný:

Listopadová revoluce vytvořila předpoklady nejen pro politickou svobodu a demokratický pluralismus, ale také pro demontáž centrálního plánování a byrokraticky řízené ekonomiky. V této zemi není již pochyb o tom, že jediným řešením je přijmout trh, jako základní a dominující princip ekonomického systému. Cíl je tedy jasný. Přechod však nikoliv. Proto navrhuji reformu, která se zakládá na restriktivní měnové a fiskální politice, doplněné pečlivým pěstováním trhu, radikální demonopolizací, nástupem soukromých firem na náš trh a věřím, že se díky privatizaci a restituci tento postup prosadí. Mnohé již je připravené. Proto přestaňme povídat a začněme makat.

Následoval první potlesk.

Takový byl Tomáš Ježek.

Později jsem měl to štěstí, že jsme se stali nejbližšími spolupracovníky v přípravě zákonů o privatizaci a restituci. Považuji za svoji povinnost zmínit trochu úsměvné projednávání zákona o malé privatizaci v České národní radě. Tomáš jako předkladatel, já jako společný zpravodaj:

Vystoupení ministra Tomáše Ježka po ukončené rozpravě: Vážení poslanci, jsem nucen mluvit úplně zpaměti, neboť v momentě, kdy jsem vstal k životnímu vystoupení, abych před Vámi zdůvodnil zákon o privatizaci, jsem si šlápl na brýle a vypadlo sklo. Na náhradní brýle jsem si před chvíli pro změnu sedl a dopadly stejně… Ale k věci: V rozpravě šlo prioritně o spor: buď peníze bankovní, nebo rozpočtové. Peníze by měly sloužit pro poskytování úvěrů. Rozpočtové peníze se čerpají daněmi a dávají darem; úvěrové jsou založeny na tržním principu. Proměnit úvěrové peníze na rozpočtové by byl, řekl bych, peněžní nebo fiskální zločin. To přece penězům nemůžeme udělat. A navíc tím, že je neprojíme, nezvýšíme cenovou hladinu. Nesmíme podlehnout pokusům utrhnout si něco z výnosů z privatizace na něco jiného! 

Pak už následovalo jen hlasování – zákon byl přijat.

Následoval dlouho trvající potlesk.

Takový byl Tomáš Ježek.

Nebo musím vzpomenout na jednání Hospodářské rady vlády, na které nám připravil ministr Ježek seznam zahraničních investic pro přímý prodej, s dodatkem:

Je obdivuhodné, co jsme stačili v Hospodářské radě všechno projednat. Je obdivuhodné, co všechno nám vláda schválila. Vzpomínám, kolik politiků, různých novinářů, tzv. odborníků a dalších nás varovalo před výprodejem našich podniků „cizákům“. My zastáváme názor, že privatizovat celou českou ekonomiku na dluh není dobrým řešením. Máme mnoho odpůrců, hlavně na federální úrovni, a také mezi těmi, kteří chtějí všechno dát do kuponové privatizace. Nesmíme podlehnout. A budoucnost nám ukáže, kdo měl pravdu. Chci poděkovat za schválení všem členům Hospodářské rady. Tedy ministrům, a pánům Kysilkovi, Koubovi a Ledvinkovi za podporu.

Hospodářská rada končí. Návrhy jsme doporučili k schválení. Ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci „září“ spokojeností.

Takový byl Tomáš Ježek.

Musím připomenout po letech, že všechny podniky, jejichž privatizace byla tehdy schválena, do dnešních dnů prosperují, některé (jako například Škoda Auto Mladá Boleslav) jsou ve vynikající kondici.

Je mojí povinností připomenout vyjádření Tomáše Ježka, které jsem použil při zahájení parlamentního semináře o úrovni právního řádu jako základní motto:

Jedno z největších poučení z české transformace je poučení o plodnosti a nepostradatelnosti spolupráce práva a ekonomie. Dlouhá léta jsme byli zvyklí na to, že obě disciplíny žily odděleně. K jejich odtržení došlo v polovině 20. století a bylo to největší neštěstí, které se v obou oborech odehrálo.

Já jsem tehdy jen dodal, že ekonomové nerozumějí právníkům a naopak. Právě proto, že ekonomové nepěstovali právo a právníci nerozumějí povaze ekonomických procesů, došlo v České republice k mnoha zbytečným kolizím. Proto jsem Tomášovi za toto motto poděkoval.

Takový byl Tomáš Ježek.

Výčet našich společných úspěchů by ale nebyl věrohodný, kdybych nepřipomněl naše společné smutky a prohry. Musím připomenout například náš marný boj proti přednosti fondů před drobnými akcionáři při velké privatizaci, nebo marný boj o ochranu malých akcionářů. A také proti bankovnímu socialismu, kdy vláda proti naší vůli nutila státní banky, aby půjčovaly ze sociálních důvodů pro udržování hospodářského růstu a zaměstnanosti, bez patřičných a prověřených podnikatelských plánů. Přiznám se, že jsem veřejně vystupoval na obhajobu naší pravdy, ale Tomáš daleko tvrději. Dodatečně mu za to chci poděkovat.

Takový byl Tomáš Ježek.

Byl jsem vyzván, abych napsal k úmrtí Tomáše Ježka nekrolog. Nerad to činím, neboť to neumím. Ale v tomto případě jsem udělal podruhé v životě výjimku. Není to typický nekrolog, ale vyprávění o tom, jaký Tomáš podle mne byl. Což jsem již učinil. Takže nakonec ještě následující vzkaz do nebes: 

Tomáši!

Nebudu vyjmenovávat všechny Tvé zásluhy o ekonomiku, o řádné vzdělávání Tvých studentů, o změny, které jsi často nekompromisně, i když mnohdy chaotický, ale mile, prosazoval, neboť to jistě a rádi řeknou jiní. Jen Ti chci obyčejně poděkovat za moudra, která jsi nám, kteří Ti chtěli naslouchat, předával.

Jen Tě chci požádat, abys tam nahoře díky Tvé pevné víře přesvědčoval nebesa, aby více pomáhala moderní ekonomii, právnímu státu, demokracii a hlavně slušným a poctivým lidem.

Mnoho úspěchů si Ti dovoluje popřát

Karel Ledvinka

přítel

ekonom a politik

v 90. letech poslanec a místopředseda České národní rady a PSP ČR

Se souhlasem autora převzato z blogu Pohled z blízka Aktualne.cz.

 

 

 

Podporujeme



Partneři



Copyright © 2014. All Rights Reserved.