Obsah

Aktuální číslo

Otevřený dopis vládě české republiky

Napsal Václav Girsa

...k věcnému záměru nového stavebního zákona.

V Praze dne 20. 6. 2019

Vážený pane předsedo vlády, vážené paní ministryně, vážení pánové ministři, 

obracíme se na Vás s tímto otevřeným dopisem k věcnému záměru nového stavebního zákona, který je zařazen na jednání vlády České republiky dne 24. 6. 2019.

Rozumíme Vaší snaze zrychlit a podpořit výstavbu v České republice. To není nic, čemu bychom chtěli bránit - jen by mělo jít o výstavbu rozumnou, efektivní, respektující veřejné zájmy a pokud možno ohleduplnou ke svému okolí. 

Předložený věcný záměr sice některé z těchto zásad verbálně deklaruje, ale ve svém obsahu negarantuje. Není to jen názor náš, ale i řady povinných připomínkových míst. Ministerstvo vnitra požaduje věcný záměr zákona přepracovat tak, aby odpovídal legislativním pravidlům vlády. Nejvyšší správní soud varuje před naprostým rozvratem ochrany veřejných zájmů a paralyzováním výkonu státní správy. Bezpečnostní informační služba upozorňuje na korupční potenciál věcného záměru. Stejné riziko indikuje i Sekce Legislativní rady vlády. Kraje upozorňují na oslabení zajištění ochrany kulturního dědictví, ke kterému se Česká republika zavázala i přistoupením k mezinárodním úmluvám (Úmluva o ochraně kulturního a přírodního dědictví UNESCO, Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy, Úmluva o ochraně archeologického dědictví). Připomínek je velké množství, a to i zásadních.

Po podrobném prostudování věcného záměru, který byl vložen do Elektronické knihovny připravované legislativy dne 30. 4. 2019 a pak upraven 6. 5. 2019 (!) se lze u řady zásadních a zcela racionálních připomínek dočíst vyjádření MMR, že je nelze akceptovat, protože by nebylo dosaženo cíle návrhu věcného záměru.

Bohužel existuje podezření, že skutečným cílem zpracovatele věcného záměru není usnadnit život drobným stavebníkům, ale umožnit například výstavbu výškových budov v ochranném pásmu pražské památkové rezervace, zapsané na seznam světového dědictví UNESCO.

Jak jinak si vysvětlit to, že MMR a Hospodářská komora v rámci vypořádání námitek trvají na integraci památkové agendy v ochranných pásmech do stavebních úřadů. V této souvislosti stojí za pozornost, že členem kolegia ministryně pro místní rozvoj k rekodifikaci stavebního práva (na rozdíl od zástupců památkové péče) je společnost Central Group, která připravuje řadu kontroverzních developerských projektů v ochranném pásmu pražské památkové rezervace. Tyto projekty výškových staveb porušují pravidla památkové péče a jsou předmětem řízení, které v současnosti vede s hlavním městem Centrum světového dědictví UNESCO. Central Group i další developerské společnosti s investičními zájmy v ochranném pásmu PPR jsou také významnými podporovateli Hospodářské komory, která věcný návrh připravuje a má na jeho základě vytvořit i paragrafované znění zákona.

S překvapením jsme se na seminářích konaných v poslanecké sněmovně dozvěděli, že v České republice neexistují relevantní data o skutečné délce stavební řízení, zda jsou v něm zdržení a pokud ano, tak proč se to děje. Je těžko uvěřitelné, že Ministerstvo pro místní rozvoj tyto věci nesleduje a neanalyzuje.

Základem každého kvalifikovaného rozhodnutí, ať již v podnikání či státní správě musí být důkladná analýza stávajícího stavu, identifikování problémů a pak teprve může být navrženo kvalitní řešení. A ve věcném záměru zmíněná statistika Světové banky vůbec nic neříká o reálné délce stavebního řízení v ČR ani jiných zemích. Je to jen součet administrativních lhůt daných jednotlivými právními předpisy, teoretická hodnota, od které se praxe bude jistě velmi lišit. Navíc v různých zemích počítá s různými procesy, v ČR například přičítá i délku zápisu do katastru nemovitostí a jinde zase ne.

Pokud chceme skutečně zrychlit stavební řízení, tak mimo digitalizace celého procesu a personálního posílení stavebních úřadů vidíme příležitost ve dvou oblastech.

V průběhu připomínkového řízení byl předložen alternativní návrh Ministerstva vnitra. Ten považujeme za rozumný příspěvek do diskuse a materiál, který má smysl dále rozpracovat. A druhý, velmi podnětný návrh vyšel z Národního památkového ústavu. Zrušení tzv. „dvoukolejného“ systému státní památkové péče a nahrazení systémem jednotným, by vedlo k výraznému zrychlení procesu, úspoře nákladů, ale neohrozilo kvalitu státem garantované péče o kulturní dědictví, tak jako předložený věcný záměr nového stavebního zákona.

Vážený pane předsedo vlády, vážené paní ministryně a pánové ministři,

ve světle připomínek dobře orientovaných a kompetentních orgánů státní správy a samosprávy se nám jeví náš požadavek na stažení a zásadní přepracování věcného záměru nového stavebního zákona zcela na místě.

Pokud nebudou stanoviska orgánů státní památkové péče závazná, a to i v ochranných pásmech, nastane ničení kulturních památek. Pokud nebudou závazná stanoviska orgánů ochrany přírody, bude ničeno naše životní prostředí. Pokud nebudou závazná stanoviska hasičů, budou umírat lidé.

Děkuji Vám za pozornost a pochopení

S úctou

Prof. Ing. arch. akad. arch. Václav Girsa

 

prezident ČNK ICOMOS

 

 

 

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.