Aktuální číslo

K dětem nebo k pásu?

Napsal Matyáš Zrno

Při příležitosti třicetiletého výročí mezinárodní Úmluvy o právech dítěte sepsali zástupci prorodinných iniciativ otevřený dopis ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové. Proč? Varují totiž před plíživým návratem jeslí, které jsme s velkou slávou (a úlevou především pro děti…) po listopadu 1989 prakticky vymýtili.   Je to bohužel nyní Evropská unie a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kdo v rámci boje za hospodářský růst tlačí na vyšší zaměstnanost žen a kratší dobu rodičovské dovolené (u nás nejdelší v Evropě a díky Bohu za to!). Toho se pochopitelně nedá dosáhnout jinak než umístěním malých dětí do „zařízení denní péče“ alias jeslí. Ne všichni ale musí poměřovat vše pouze skrze ekonomický výkon (to ostatně trochu připomíná marxistický ekonomický determinismus, nemyslíte?).

Zejména to tak nepoměřují matky malých dětí – nerodinnou péči (tedy nejen jesle, ale třeba i chůvu atd.) jich podle dat z roku 2016 preferuje méně než dvě procenta. Stát ovšem ví lépe, co je pro ně dobré… A protože se to celé děje  mimo rozlišovací schopnosti médií a tudíž stranou  zájmu veřejnosti, vystoupily Středoevropská inspirace, Aliance pro rodinu,  Asociace Comeniana,  Generace plus, Centrum pro rodinu a sociální péči, Centrum pro rodinu Vysočina s protestem adresovaným hlavnímu tahounovi snahy o znovuzavedení jeslí – ministryni práce a sociálních  věcí Janě Maláčové.

Český systém péče o děti jistě není dokonalý, ale v porovnání s většinou zemí EU nám nabízí nejdelší (a nejštědřejší) možnost zůstat s dětmi doma. Zároveň nabízí i značnou flexibilitu – rodiče si sami zvolí, jak dlouho budou rodičovský příspěvek pobírat (až do čtyř let). Stát by měl podporovat přímo rodiče, kteří se pak sami rozhodnou, jak chtějí o dítě pečovat. Neměl by prosazovat jednu (navíc nejdražší a pro dítě nejméně vhodnou) variantu jen proto, že se to hodí koalici ideologických zastánců jeslí na levici (pro které byla rodina vždy poněkud podezřelou, příliš autonomní a na státu nebezpečně nezávislou jednotkou)  a pragmatiků z řad byznysu, pro které je ideální získat ženskou pracovní sílu, zvláště když jesle zaplatí někdo jiný (stát neboli my všichni z daní…).  Jak to kdysi v těch jeslích dopadlo za režimu, který také uvažoval jen ekonomicky, si můžete připomenout v dokumentu o jeslích Děti bez lásky od  světově uznávaného dětského psychologa Zdeňka Matějčka.

 

Vážená paní ministryně,

při příležitosti 30letého výročí mezinárodní Úmluvy o právech dítěte, která byla přijata Valným shromážděním OSN dne 20. listopadu 1989 a pro Českou republiku je platná ode dne vzniku republiky, se na Vás obracíme s naším otevřeným stanoviskem, které se týká Vašeho současného úsilí o rozvoj sítě zařízení denní péče o děti mladší 3 let v rámci projektu mikrojesle a přejmenování dětských skupin na jesle.

Jsme si vědomi toho, že harmonizace rodinného a pracovního života je jedním z aktuálních témat diskutovaným napříč státy Evropské unie. Hlavním cílem je umožnit ženám, aby mohly pečovat o dítě/děti a zároveň mohly zvolenou měrou participovat na trhu práce. Tyto cíle mají oporu v rámci EU a jejích strategických materiálů.[1] S respektem vůči těmto dokumentům si ale dovolujeme upozornit, že úsilí o dosažení vysoké zaměstnanosti žen vychází hlavně z ekonomických zájmů, nikoliv ze zájmů prorodinných, a zužuje tak představu úspěšného rozvoje jednotlivce a celé společnosti na materiální rozměr. I proto si dovolujeme zdůraznit, že rodinná politika náleží výlučně do kompetence národních států.

Proto si Vás dovolujeme požádat:

1) abyste vzala na zřetel, že odpovědnost za fyzický, psychický a morální vývoj dítěte mají rodiče, proto chceme, aby byla rodinná péče podporována jako primární a klíčová varianta péče o děti do 3 let věku dítěte a aby mikrojesle a další zařízení denní péče o malé děti tuto nezastupitelnou roli rodičů pouze vhodně doplňovala v souladu s potřebami rodičů.

2) aby v případě využití mikrojeslí i jiných zařízení tohoto typu měli rodiče přesné informace o tom, jak bude v zařízení probíhat výchovný proces a aby z výchovných plánů byla vyřazena genderová ideologie.

3) aby při současném plánu financování míst v mikrojeslích či jeslích ze státního rozpočtu ČR nedocházelo již k dalšímu finančnímu znevýhodnění rodičů, kteří se rozhodnou zůstat s dítětem/dětmi doma. Tento nerovný přístup zásadně odmítáme.

V zájmu plného a harmonického rozvoje dětí je totiž nutné vyslovit, že je optimální absolvovat ranou fázi svého vývoje do 3 let v atmosféře bezvýhradného přijetí a porozumění, kterou může v plnosti zaručit jen rodina. Jak plyne z dostupných dat[2], v České republice je stále většina rodičů, kteří si uvědomují a chtějí realizovat svou nezastupitelnou roli v péči a výchově dítěte, zvláště v diskutovaném raném věku do 3 let. Právě jejich jménem Vás oslovujeme.

Vámi předkládaný projekt mikrojeslí a jeslí má bohužel ambici tuto jedinečnou roli rodiny zastoupit a vytvořit této formě péče novou poptávku. Je patrné, že určité skupině českých rodičů by možnost umístění dítěte do podobného zařízení předškolní péče mohla výrazně pomoci. Zásadně ale nesouhlasíme s tím, že by tato zařízení měla nabízet péči o tak malé děti celodenně a že do plánu výchovy v mikrojeslích je již implementována genderová ideologie, která popírá jedinečnost mužského a ženského pohlaví a nabourává proces přijetí vlastní identity dětí.

Vážená paní ministryně,

Přejeme Vám i všem lidem v naší společnosti, abyste jako reprezentantka výkonné moci v naší zemi, jejíž resort je k tomu zvláště zaměřen, čerpala sílu z vědomí, že úloha státu vůči rodině se ani v 21. století nemění. Stát má a musí vytvořit vstřícné a stabilní prostředí, v němž rodiče naplňují svou odpovědnost za zdravý fyzický, psychický a morální vývoj dítěte.

V úctě spolky:

Středoevropská inspirace, z. s.

Aliance pro rodinu, z. s

Asociace Comeniana, z. s.

Spolupodepisují:

Generace plus, z. ú.

Centrum pro rodinu a sociální péči z. s.

Centrum pro rodinu Vysočina, z. s.

Poznámky:

[1] V současnosti platný strategický dokument Evropa 2020 je strategie EU, v jejímž rámci byl stanoven cíl zvýšit zaměstnanost ekonomicky aktivního obyvatelstva na úrovni 75 % v roce 2020 (Europe 2020, 2010). Tato strategie obsahuje tři priority, přičemž poslední z nich, a to „růst podporující začlenění“, má za cíl rozvíjet ekonomiku s vysokou zaměstnaností a soudržností, čehož má být dosaženo mimo jiné zvýšenou měrou zaměstnanosti žen.

[2]  „… o děti do tří let věku by chtěli nejčastěji pečovat sami rodiče.“ „… ve výběrovém šetření mezi matkami malých dětí ve věku do čtyř let, realizovaném v roce 2013, byla celodenní individuální nerodinná péče nejčastěji preferována pro děti ve věku 2-3 a 3-4 roky, a to v každé věkové kategorii necelými 4 % žen. O službách jeslí uvažoval určitý podíl matek víceméně jen pro děti ve věku 2-3 roky – necelá 4 % (Paloncyová a kol., 2014). V novějším šetření zaměřeném na rodiče předškolních dětí byl podíl rodičů preferujících individuální nerodinnou péči nižší – pod 2 %, část rodičů však mohla zvolit i variantu kombinace péče rodičů a zařízení kolektivní péče / chůvy. Typ kolektivního zařízení v tomto výzkumu rozlišován nebyl (Kuchařová, Peychlová, 2016).“

Se souhlasem prevzato z www.konzervativninoviny.cz.

 

 

 

Podporujeme



Partneři



Copyright © 2014. All Rights Reserved.