Aktuální číslo

Bylo to krásné, KL

Napsal Václav Komora

Když rekapituluji svůj život s Konzervativními listy (KL), jež jsem nejenom četl, ale občas do nich i přispíval, musím říci, že to bylo svým způsobem nádherné životní období. V KL naplno zazníval úžasný pocit svobody – to nejcennější, co jsme po listopadu získali. Nikde jinde, pokud ovšem osobně vím, v médiích oficiální blogosféry tak dlouho nezvučely názorové gejzíry svobodného konzervatismu, jako zde. Dusný poklop liberální korektnosti, anebo faleš salónního konzervatismu americké provenience, na toto pole nezasahovala.

KL byly jediné, co začaly uveřejňovat překlady čerstvých projevů Vladimíra Bukovského, z jeho cambridgeského exilu, a také sérii článků J. R. Nyquista, Diany Westové, Iona Pacepy, Trevora Loudona a dalších hvězd poctivého antikomunismu – na rozdíl od onoho údajně „primitivního“ antikomunismu, kterým neustále v masmédiích strašily liberální redakce. KL si již uvědomovaly, jak zásadně ovlivní blízká budoucnost USA celý svět.

Je pravda, že i u táborového ohně KL zazněly občas názorové rozmíšky. Většinou okolo otázky prý nedostatečně „rytířského“ Donalda Trumpa. Podle mne ale on správně, hned, přímo a tvrdě odpovídal na každý sprostý útok extrémní levice. I rytíři si museli občas razit cestu rozzuřenou smečkou bičem. Média je přeci také možné kritizovat a může se jim dát na hrubý pytel hrubá záplata. Trvalá bezuzdná agresivita většinových amerických médií, prakticky dnes řídících Demokratickou stranu, není u nás doposud publiku dostatečně známa. Existuje tu k nim jen vzdálená podoba. V našich médiích nám radši byl, při paměti neblahých zkušeností s dřívější propagandou, předáván z USA jen slabší odvar. V tom smyslu zde byli dáváni za vzor američtí konzervativci kolaborující s levicí, jako Bill Kristol, David Brooks nebo George Will a další. Právě ti ovšem předtím vedli prezidenta George W. Bushe do propasti nejhlubšího historického ponížení. A oni také nepříznivě ovlivnili veřejnost k výběru takových nanicovatých republikánských kandidátů, jako byl John McCain a Mitt Romney.

Tehdy, ještě jen před pár lety, byly KL asi jediným médiem, kde nebyli tito falešní kandidáti konzervatismu jen chváleni. A kde pak zaznívaly hlasy za zvolení Donalda Trumpa, oproti Hillary Clintonové. Zpětně téměř neuvěřitelné? Ale to je ten zelený strom života! Část amerických voličů D.Trumpa dnes přiznává, že svůj hlas dali zpočátku Trumpovi jen docela váhavě. Ale v současnosti dokonce organizují své sousedy i známé, a dávají své postradatelné peníze na kampaň za znovuzvolení Trumpa prezidentem. Chápou, že politická situace v USA je nesmírně vážná. Patrně se ještě vyhrotí v nejbližších týdnech nebo měsících.

U nás však ani teď jakoby nebylo pozorovatelům zřejmé, že Donald Trump je skutečně původním a ryzím antikomunistou, který se naboural do hustých sítí amerického levicového establishmentu. Naše většinová média a politici k němu přistupují zaujatě jednostranně. Avšak lidé nacházejí jasnou orientaci v tom, oč tu běží, velmi snadnou analogií s dávným běsněním Rudého práva proti Ronaldu Reaganovi a tímtéž dnešním průhledným „natíráním“ Donalda Trumpa v ČT apod. Trump a klimahysterie jsou prostě rychlotesty politického názoru.

Mnozí politici tradičně opatrně kličkují. Jenže rozvržení politické nálady se poměrně rychle mění. Údajně kdysi pravicová ODS však pro tuto měnící se dobu vyzdvihuje do popředí, zcela chybně, jen odpudivě vulgárního lokálního šaška. Ten se přihlašuje ke „kavárnické“ tézi, že Trump je „ko..t“. Takovou pokleslostí chce tedy tato strana získat zpět své dřívější konzervativně orientované voliče? Mýdlová bublina přirozeně brzy praskne. Z pohledu veřejnosti se také zdá, že ono scestí snad podporují i místní konzervativci. Přinejmenším svým mlčením. Předtím si ovšem tolik zakládali na „rytířskosti“.

Současný děj spěje k závažnosti, kterou se lidé vzpírají přijmout. Pod náporem zeleného bláznovství hrozí tvrdý krach průmyslu a finančnictví. Podobný nápor od vzedmutého proudu nepřátelské imigrace může vyvrátit i ty úplně základní kořeny společnosti. Již není doba na dalších deset let strávených pod svícnem, povídáním o konzervatismu. Dnešní vůdcové voličstva si mohou na prstech spočítat, co přichází. Řady konzervativců je tedy třeba připravovat do ostré praxe.

Doufejme, že KL u toho budou i v ohlášené spolupráci s Konzervativními novinami a budou neochvějně dále podávat originální informace.

Psáno pro KL, prosinec 2019.

 

 

 

Podporujeme



Partneři



Copyright © 2014. All Rights Reserved.