Trumpův superjestřáb

Napsal Roman Joch

Novým poradcem amerického prezidenta pro národní bezpečnost se stane John Bolton, jestřáb mezi jestřáby. Obhajoval preventivní údery proti Severní Koreji a Íránu, zničení jejich jaderných zařízení; je stoupencem tvrdé linie vůči Rusku i Číně.

Působil na nižších postech ve vládách Ronalda Reagana a George Bushe staršího. Za George Bushe mladšího byl však už na postu relativně vysokém – náměstkem ministra zahraničí pro mezinárodní bezpečnost. Pak byl Bushem nominován na amerického velvyslance při OSN, ale nezískal souhlas Senátu, tudíž byl velvyslancem jen rok a půl (od léta 2005 do konce roku 2006). Následně pracoval v think-tanku American Enterprise Institute (AEI) a profiloval se coby jeden z nejostřejších kritiků Obamovy zahraničně bezpečnostní politiky.

Po zvolení prezidentem USA v listopadu 2016 Donald Trump zvažoval Johna Boltona jako svého ministra zahraničí, ale nakonec se pro něj nerozhodl. Již delší dobu však hodlal nahradit svého dosavadního bezpečnostního poradce generála McMastera někým novým, a jak tweetnul 22. března, nahradí ho právě Boltonem, který nastoupí do Bílého domu 9. dubna.

Goldwaterovský konzervativec

Abychom ho pochopili, musíme znát jeho minulost a premisy. Formativní událostí na tohoto v roce 1964 šestnáctiletého kluka byla kandidatura Barryho Goldwatera na prezidenta. Goldwater byl představitelem amerického konzervatismu, který bylo lze definovat jako syntézu klasického liberalismu v domácí politice, tvrdého antikomunismu v politice zahraniční a tradicionalismu v morálních otázkách. Heslem Goldwatera bylo, že „extremismus při obraně svobody není neřest a umírněnost při prosazování spravedlnosti není ctnost“. Postoj Goldwatera vůči komunismu a Sovětskému svazu byl stejný jako postoj Churchilla vůči nacismu a třetí říši.

Goldwater v roce 1964 prezidentem zvolen nebyl, ale o šestnáct let později, v roce 1980, jeden jeho stoupenec jménem Ronald Reagan ano. A Reaganova politika tvrdosti vůči Sovětskému svazu, „míru prostřednictvím síly“, jak říkal, slavila úspěchy – v SSSR se k moci dostal mladý reformátor, který říši zla přivedl ke kolapsu.

Bolton se v třech zásadních otázkách liší od zahraničněpolitického konsenzu levicových liberálů, který má hegemonii v západní Evropě a mezi americkými demokraty. Naopak zastává názor, který je typický pro konzervativní republikány (a i mnohé Středoevropany, kteří mají totalitarismus v živé paměti, na rozdíl od Západoevropanů, kteří ho naposledy zažili v roce 1945).

Za prvé, svět je drsným, brutálním místem, nikoli postmoderní idylkou. Od hrozby použití síly či jejího faktického použití často závisí přežití vaše a vaší svobody. Diplomacií nelze nalézt dohodu vždy. Cestou k zachování míru nejsou primárně jednání, nýbrž odstrašující síla.

Za druhé, spoléhat na multilateralismus je pošetilé, častokrát je nutné jednat unilaterálně. Multilateralismus za každou cenu (například na bázi OSN) by znamenal, že nad americkou zahraniční politikou by měly právo veta Rusko a Čína. Naopak, pokud Amerika považuje něco za nutné či správné, má to udělat; přidá-li se k ní většina ostatních, skvělé; přidají-li se jen někteří, taky dobré.

Za třetí, Bolton bývá označován za neokonzervativce, ale není jím. On byl goldwaterovským konzervativcem už v roce 1964, kdy pozdější neokonzervativci byli ještě na levici (nebo ve školce). S neokonzervativci většinou souhlasí – oni i on jsou za aktivní americkou roli ve světě včetně použití vojenské síly –, ale v jednom se od nich zásadně liší: oni jsou přesvědčeni, že demokracie je dobrá pro lidi ve světě i pro Ameriku, neboť demokratické země budou spojenci USA, proto chtějí demokracii ve světě šířit.

Bolton nikoli. Je přesvědčen, že demokracie na mnoha místech světa není dobrá pro západní demokracie, tedy pro Ameriku a spojence. Proč? Protože demokracie může leckde vést k nástupu protiamerických totalitních a islamistických režimů. Tudíž v mnoha zemích jsou lepší prozápadní diktatury, jež jsou navíc vůči menšinám (například náboženským) liberálnější než vlády vzešlé z demokratických voleb. Klasickým příkladem je Egypt.

Z Fox News do Bílého domu

John Bolton je jedním z nejsilnějších podporovatelů a přátel IzraelevUSA (není židovského původu, je luterán); a taky Tchaj-wanu – volá po plném americkém uznání jeho samostatnosti.

Proč získal svou funkci právě nyní? Jednou z odpovědí jsou Fox News. Prezident Trump tráví hodně času sledováním této televizní stanice, a když se mu líbí, jak v ní někdo vystupuje a obhajuje své názory, má tendenci si ho do své vlády vzít. Libertariánský ekonom Larry Kudlow, taky bývalý komentátor Fox News, se nedávno stal šéfem Trumpových ekonomických poradců. A jestřáb John Bolton, taky komentátor Fox News, se stane jeho hlavním bezpečnostním poradcem. Pánové mohou říci: Svou práci jsme získali skrze Fox News.

Vyšlo v LN 27.3.2018. Se souhlasem autora převzato z www.obcinst.cz.

 

 

 

Podporujeme



Partneři



Copyright © 2014. All Rights Reserved.