Noví cenzoři přicházejí
- Podrobnosti
- Zveřejněno 24. 1. 2014 5:25
- Napsal Roman Joch
Obávám se, že jeden z neblahých trendů, které nás čekají, je odklon mnohých od ideálu i praxe svobody slova a projevu. Po listopadu 1989 jsme měli mnozí za to, že to, na co lidé u nás jsou – a po půlstoletí vlády nacistů a komunistů i navždy budou – skutečně citliví, jsou snahy o cenzuru. Na svobodě svého slova a projevu jsme trvali jako na jedné z našich nejzásadnějších svobod; možná jako na ještě zásadnější, než je demokracie samotná. Konec-konců nebyli (bychom) sami, už Thomas Jefferson kdysi prohlásil, že kdyby si mezi svobodnou vládou a svobodným tiskem vybrat musel, raději by si vybral svobodný tisk.
Svět pevností, které mají být napadeny
- Podrobnosti
- Zveřejněno 24. 1. 2014 5:12
- Napsal Jan Kubalčík
Jste zahrádkář, rybář? Členka či člen folklórního souboru? Fotbalista nebo hasič? A už někdo z vašich kolegů hasičů či zahrádkářů veřejně oznámil, že je homosexuál? Ne? Ani nikdo z vašich kolegů v práci? No tak to asi půjde o jednu pevnost homofobie vedle druhé – a každou z nich bude jistě nezbytné dříve či později napadnout... Nežertuji. Takhle vidí svět tenisová celebrita Martina Navrátilová, jejíž reakcí na prohlášení Jasona Collinse, basketbalisty hrajícího NBA, že je gay, byla přesně tato slova: „Časy se od té doby (míněno od r. 1981, kdy ona sama přišla s příslušným sdělením...) naštěstí změnily. Krok Jasona Collinse může být tím, který ‚změní hru‘ i v týmových sportech. Jedna z posledních pevností homofobie byla napadena.“ (Vojtěch Gibiš: Hráč NBA přiznal, že je gay. Podpořili ho Obama i Clinton, Lidovky.cz, 2.5.2013)
Nečekaná diskriminace
- Podrobnosti
- Zveřejněno 24. 1. 2014 4:52
- Napsal Jan Kubalčík
Každý, kdo přiznává matce právo zabít své nenarozené dítě, by měl souhlasit s tím, že má matka plné právo rodit kde chce a pojmenovat své dítě jak se jí zlíbí... Pokud se mnou v tomto nesouhlasíte, nemusíte číst dál, hrozí, že si neporozumíme.
Opět ta zatrolená korelace
- Podrobnosti
- Zveřejněno 24. 1. 2014 4:44
- Napsal Jan Kubalčík
Přes všechno negativní, co člověka napadne, když čte či slyší „Spojené státy americké“, se tato země stále právem těší pověsti země svobody. Je zde pochopitelně řeč o svobodě politické, o svobodném podnikání,... Navzdory všem, kteří tento stát vykreslovali či vykreslují jako peklo na zemi, je zmíněný fakt celé desítky let znovu a znovu dokazován a potvrzován tím obrovským množstvím lidí, kteří se ze svých domovů snaží migrovat do USA, ve srovnání s počty těch, kteří z USA před těmi strašnými věcmi, které se tam dějí, v hrůze prchají jinam – do států, jež jsou podle nich šťastnější, svobodnější.
Konec jednoho argumentu
- Podrobnosti
- Zveřejněno 24. 1. 2014 4:08
- Napsal Jan Kubalčík
Při debatách o umělých potratech, o jejich (ne)přípustnosti, jsem vždy kladl důraz na to, že nutnou podmínkou pravdivosti tvrzení je jeho konsistence. To samozřejmě platí při každé diskusi, ale o to nyní nejde. Obecně však je nezbytné dotahovat argumenty do jejich konců, přičemž po celou dobu musí platit, že si v rámci argumentace nic neprotiřečí.
Powered by Multicategories for Joomla!2.5
