K nedožitým 80. narozeninám Václava Havla

Podrobnosti

Zveřejněno 27. 10. 2016 18:41

Napsal Karel Ledvinka

Ptáte se mě, jak se, s odstupem času, dívám na Václava Havla a zda mi chybí. Odpovídám:

Václav Havel při vstupu do tzv. velké politiky upozorňoval na svoji paličatost. Hlavně v posuzování pravdy a svobody. Kolik politiků se může pochlubit tak silnou loajalitou ke státu na úkor vlastního ega? Téměř žádný!

S odstupem času už na příklad vím, že jeho nástupci v čele státu Václav Klaus a Miloš Zeman jsou politici, opovrhující intelektuály a kriticky myslícími lidmi. Oba jsou také známí proruskou náklonností i tím, že místo obrany lidských práv a svobod je pro ně daleko důležitější ekonomická zahraniční politika. Na rozdíl od T. G. Masaryka a Václava Havla, kteří, po poznání východního impéria a jeho zájmu o nahrazení euro-atlantického spojenectví spojenectvím euro-asijským, proti této orientaci radikálně vystupovali.

S odstupem času už vím, že Václav Klaus a Miloš Zeman jsou politiky, kteří jimi nejvíc chtěli být. Na rozdíl od Václava Havla, který byl (a stále je) světem uznávaný státník.

S odstupem času musím s politováním konstatovat, že jsme po listopadu 1989 vstoupili do Evropy, ale dnešní politici stále ještě nepochopili význam naší účasti na evropské integraci. Na rozdíl od státnických myšlenek Václava Havla, přednesené v této souvislosti o významu identity státu či společnosti: „O ní se mluví často a nejeden odpůrce evropské integrace se národní identitou ohání a z její ztráty strachuje. Domnívám se, že většina těch, kdo takto mluví, podvědomě vnímá identitu jako osudovou danost, tedy něco, na co nemáme vliv. Ale identita je především určitý výkon, určité dílo, určitý čin. Identita není mimo odpovědnost, ale naopak je jejím výrazem.“

Měl jsem tu čest s Václavem Havlem spolupracovat. Samozřejmě měl, jako každý člověk, celou řadu chyb. Na příklad rád politiku jako dramatik „režíroval“, nebo byl příliš „ve vleku“ různých „rádců“. Ale protože byl nejen státník, ale především slušný a vzdělaný člověk, tak je dokázal přiznat.

Václav Havel mi samozřejmě chybí

-chybí mi osobní setkávání, plné oboustranné osobní nejistoty a hledání pravdy,

-chybí mi jeho moudrá státnická slova, neboť on měl dar od Boha formulovat myšlenky ve jménu drtivé většiny lidí,

-chybí mi jeho neustálé hledání a přejímaní myšlenek od všech vzdělanců; např.od nositele Nobelovy cena za biologii Konráda Lorence: „K zániku lidstva úplně postačí, když se moderní člověk zbaví všech morálních vlastností.“,

-chybí mi jako blízký člověk.

Ale o mně přece nejde, že. Václav Havel především chybí České republice. Chybí jejím občanům. On by totiž, na rozdíl od dnešních „národovců“ a omezovačů osobních svobod, uměl nabídnout smysluplná řešení.

Psáno pro Mf DNES. Převzato se souhlasem autora.