Obsah

Kořen našich problémů

Těžkou ránu mého lidu léčí lehkovážnými slovy: „Pokoj, pokoj!“

Ale žádný pokoj není.

Prorok Jeremjáš, 6,14

Během ekonomické krize v roce 2008 zachraňovaly státy krachující banky. Nebylo zapotřebí nadpřirozeného zjevení ani hlubokých znalostí ekonomie, aby člověk usoudil, že zanedlouho nastane doba, kdy bude zapotřebí zachraňovat krachující státy. Domníval jsem se tehdy, že taková doba přijde o pár let později, než přišla. Nu, už je tady. Kdo ale může krachující státy zachránit? Nenabízí se nic, než Evropská unie. Jenže Evropská unie je projekt, který uvízl na půli cesty. Není dostatečně „hotová“, aby mohla krachující členské státy účinně zachraňovat. A jelikož máloco může zůstat polotovarem, je Evropská unie v lapálii. Buď se musí více integrovat, nebo se začne rozpouštět. Doufejme, že pomalu a s rozvahou, nikoli překotně a se ztrátou kontroly.

Číst dál...

Dva české světy

Konzervativní listy v tomto čísle přetiskují text Tomáše Peciny Prožíváme poslední chvíle české demokracie?. Stojí za přečtení, nepřeskočte jej. Je v něm pochmurně vykreslen autorem očekávaný poměrně rychlý konec našeho současného ústavního pořádku – když už ne hned de iure, tak každopádně de facto.

S autorem se téměř ve všem shodneme co do výčtu skutečností, které ve své kritické analýze uvedl. Nedomnívám se však, že jím předestřená syntéza je opravdu nevyhnutelným vyústěním současných procesů. Pecinova analýza totiž, po mém soudu, má zúžený záběr – je partikulární a presentuje jen ten spíše černý český svět. Kdyby to byl svět jediný, nevyvážený ničím aspoň trochu světlejším, kdyby to, o čem Pecina píše, bylo všechno, co jest, pak by nezbylo, než spolu s ním skutečně očekávat brzké zhroucení demokracie, resp. panování zákona a umírněnosti vlády v České republice. Naštěstí je zde ale i svět druhý, vyvažující, který přece jen skýtá jistou naději, že se současný ústavní pořádek podaří udržet v teorii i v praxi. Opakuji: skýtá naději – tedy nedává jistotu...

Číst dál...

Prožíváme poslední chvíle české demokracie?

Česká media se za více než dvacet let demokratického vývoje nestala skutečně nezávislým a kritickým zrcadlem reality, ale zůstala přikrčená, úplatná a stranící moci před rozumem a spravedlností. Kulty Klause, Havla, veřejnoprávní servilita a komerční povrchnost přispěly společně k tomu, že nemáme kvalitní nezávislé analytické mediální zdroje, jen ohlupovače a roztleskávače.

Číst dál...

Smrt soudce

Soudce krajského soudu v Ostravě Miloslav Studnička byl nalezen s podříznutým hrdlem na své chatě ve Frenštátě pod Radhoštěm.

Číst dál...

Bílá kniha, díl druhý

Jistě se ještě mnozí pamatujete na brožuru, kterou sem v obrovském množství přivezla sovětská okupační armáda v závěru roku osmašedesátého. O protisovětských piklech našich revizionistů, našeho rozhlasu a televize a o řádění Ludvíka Vaculíka v Literárních lustech (vót grámota).

Na tuhle knížku jsem si vzpomněl, když jsem z ČRo 6 vyslechl referát O. Soukupa o kritice jednoho z nejlepších českých filmů polistopadového období, totiž Aloise Nebela, v ruském tisku. V tom filmu dojde totiž také ke znásilnění a vraždě jedné sudetské Němky. Kritik praví, že tímto chceme narušit výsledky druhé světové války.

Číst dál...

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.