Obsah

Americké volby 2012 – co, proč a jak?

1. President Obama byl favoritem od samého počátku. V Americe je velice obtížné, téměř nemožné porazit stávajícího presidenta po jeho prvním volebním období, které - ale pozor, toto je eminentně důležité! – následuje po osmi letech (dvou volebních obdobích) presidenta či presidentů strany druhé.

Číst dál...

Skutečná pravicová zahraniční politika: cíle a prostředky

Pan Bohumír Žídek v článku „Pravicová zahraniční politika v ofsajdu“ v Revue Politika 7.1.2013 hájil myšlenku, že skutečně pravicová politika je striktně neintervenční. „Podstata pravicové politické filozofie spočívá v obhajobě svobody jednotlivce (zdůrazněna v případě pravicových liberálů) a v nedotknutelnosti lidského života (zdůrazněna v případě konzervativců).“ A ostře kritizoval zahraniční vojenské intervence (ať už humanitární či nikoli) jako levicové a neslučitelné s pravicovým pohledem.

Číst dál...

Jen ne „Maginotova linie“!

Pavel Dufek (dále jen Autor) polemizuje svým textem „K debatě o právu, politice, spravedlnosti a Evropské unii“ na stránkách Revue Politika (listopad 2012) s Bronisławem Wildsteinem. Tato polemika má své jádro a já se jej v této poznámce nehodlám dotýkat (u obou stran debaty identifikuji myšlenky, se kterými souhlasím, a stejně tak takové, které považuji za mylné) – jde z mé strany prvoplánově o okrajovou poznámku, okrajovou vzhledem ke zmíněnému jádru. Jsem ale přesvědčen, že obecně, nikoli jen v onom „prvním plánu“, se však o nic okrajového nejedná. Ostatně i Autor svoji úvahu metodologickou poznámkou zahajuje – a právě tento aspekt je předmětem mé reakce.

Číst dál...

V Občanském institutu o amerických volbách

V úterý 7. listopadu v 18 hodin, tedy jen pár hodin poté, co Mit Romney uznal svou prohru v boji o úřad presidenta USA, zahájil v Občanském institutu jeho ředitel Roman Joch diskusi o výsledku voleb. Jeho vystoupení odpovídalo svým obsahem názvu, který dal tomuto večeru: What the hell happened, neboli Co se to, u čerta, stalo. Řeč byla především o příčinách a faktorech, jež vedly k Obamovu těsnému vítězství.

Číst dál...

Bílé noci Menachema Begina

Menachem Begin, svého času předseda vlády Izraele a spolunositel Nobelovy ceny míru, narozený na území tehdejšího Polska, se v roce 1940, následkem okupace pobaltských států Sovětským svazem, ocitl v sovětském zajetí a po krátkém vyšetřování byl bez soudu poslán na osm let nucených pracích v gulagu. Po letech o tom zveřejnil knížku "Bílé noci". V době, kdy se knížka poprvé objevila, existovaly jisté pochybnosti, zda si skutečně mohl dovolit být vůči svému vyšetřovateli v otázkách sionismu tak otevřený, jak popisuje, ale archivy NKVD [dobový název sovětské tajné policie], zpřístupněné po skončení studené války, potvrdily jeho verzi událostí. Beginovy vzpomínky na "jeho" gulag se liší od ostatních podobných děl v tom, že Begin se nespokojil s pouhým popisem událostí kolem něj, ale chtěl se také dobrat toho, odkud to zlo kolem něj pramení a tak jeho paměti obsahují sondy do podstaty lidského jednání a poměrně dost časté komentáře o všeobecném charakteru sovětského státního systému. A protože ten systém panoval skoro půl století i u nás, je knížka přínosem k pochopení i našich nedávných dějin. "Bílé noci" vyšly v roce 1957 v hebrejštině, anglický překlad trval 20 let a na český stále ještě čekáme; neexistuje dokonce ani v samizdatu. Docela si přeji, aby se té dobré knížky někdo ujal - rozhodně stojí za to. (Vybral jsem z ní pár úryvků z kapitoly, vztahující se k bolševické revoluci, jejíž 95. výročí si alespoň někteří z nás před pár dny připomněli.)

Číst dál...

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.