Ozvěny konvoje
- Podrobnosti
- Zveřejněno 5. 4. 2015 16:59
- Napsal Redakce
Konvoj US vojáků a jejich techniky „Dragoon Ride“ projel Českou republikou. Několika převzatými texty se k této události vracíme. Sama o sobě dopadla velmi dobře: ti občané, kteří se neobávají projevit sem tam své názory veřejně, si v naprosté většině nelehali pod kola transportérů, ani na vojáky neházeli zkažená vejce. Naopak, srdečně je uvítali. Byli jsme u toho, KONZERVATIVNÍ LISTY jako takové i jednotliví členové našeho redakčního teamu ze svých skromných sil podpořili aktivity, které k důstojnému přivítání našich spojenců vedly.
Jak se ale ukázalo, neviděli to všichni... např. to neviděl ruský portál Vesti.ru. Ten referoval o masových protestech českých občanů proti průjezdu konvoje. Jaká byla skutečnost, to víme – a nemusíme se k tomu spoléhat na internet či televizi. Toto prokazatelně svérázné pojetí reality ze strany ruského média by tak mohlo otevřít oči těm, kteří v jiných případech podléhají ruské propagandě. Ostatně, samotný TASS před pár týdny referoval, že „zakarpatští Rusíni žádají uznání rusínské národnosti a realizaci výsledků referenda z roku 1991 o autonomii“, aby v zápětí Národní rada Rusínů v Zakarpatí označila celou zprávu za nesmysl. Inu, In vino veritas. Tedy, kdo pije víno, věří i TASSu.
Než opustíme konvoj, rádi bychom něco vzkázali našim politikům, a to na základě průběhu celé události: Buďte víc atlantičtí, buďte víc pro spolupráci se spojenci z NATO, zvyšte výdaje ČR na obranu... O hlasy se bát nemusíte – naopak má taková orientace nemalý potenciál hlasy přinést. Doufáme, že si toho někteří z nich všimli i bez nás a zařídí se podle toho.
Další texty v tématu jsou spjaty s konvojem již jen volně – v tom smyslu, odkud konvoj (či jeho část) jel a proč tam byl. Tak např. rozhovor s francouzským filosofem Alainem Besançonem by se spíše hodil do nůše textů zveřejněných v prosinci 2014 – jde po podstatě, do hloubky. Pro dokreslení ruské politické kultury by nakonec mohla posloužit tato „epizoda“. Ruský opoziční poslanec Ilja Ponomarjov je už nějaký pátek v USA a prozatím na tom nehodlá nic měnit. V Rusku mu totiž hrozí zatčení. A jak to komentuje jeho kolega, taktéž opoziční poslanec, Michail Jemeljanov, který je dokonce místopředsedou opozičního poslaneckého klubu, jehož je Ponomarjov členem?: Čili je přirozené, že někdo, kdo kritizuje vládu či dokonce usiluje o její svržení, zasluhuje kriminál – a toto je považováno za samozřejmé dokonce funkcionářem opozičního poslaneckého klubu. Podle této logiky by např. před rokem 2012 byl v kriminále pan Sobotka i s panem Haškem, nyní pak nepochybně pánové Fiala a Kalousek. O zemi, kde panují takové pořádky, to hodně vypovídá. U nás relativně nedávno nastoupená cesta kriminalizace (či snahy o ni...) politických kroků míří, obáváme se, podobným směrem. Je třeba si dát velký pozor, abychom si zde ruskou politickou kulturu nezavedli sami dříve, než nám ji někdo přiveze na tanku. Jestli jsme s tím už nezačali.
Buďme raději připraveni
- Podrobnosti
- Zveřejněno 5. 4. 2015 16:48
- Napsal Dan Drápal
Po zveřejnění článku „Na pokraji války“, v němž jsem zmiňoval nebezpečí eskalace konfliktu s Ruskem, jsem dostal řadu negativních reakcí. Někteří glosátoři reagovali způsobem, který by byl namístě, kdybych si já osobně tu válku přál. Zřejmě se domnívali, že když o ní mluvím, tak ji přivolávám. Jeden z dobrých přátel mě nabádal, abych si o svém názoru, že bychom měli jít bránit Estonsko, pokud by bylo napadeno, pohovořil se svými syny. Poslechl jsem ho, byť jen částečně. (Můj starší syn byl od vojenské služby osvobozen.) Mladší syn okamžitě odpověděl, že by určitě šel – byl v Estonsku na misii a má tam prý přátele. Nebudu tajit, že rychlost a jednoznačnost jeho odpovědi mi tak úplně nesedla; nebyl jsem si jist, zda zvažuje, o jaká rizika jde.
Tragédie ruského národa
- Podrobnosti
- Zveřejněno 5. 4. 2015 16:39
- Napsal Dan Drápal
Po loňské anexi Krymu Ruskou federací a následném propuknutí konfliktu na východní Ukrajině popularita ruského prezidenta Vladimíra Putina výrazně stoupla. To samo o sobě není nic neobvyklého – podobný jev mohli pamětníci pozorovat v roce 1982, během krátké války mezi Velkou Británií a Argentinou o Falklandské ostrovy. Ministerskou předsedkyní Velké Británie byla tehdy Margaret Thatcherová. Tato žena, která vytáhla svou zemi z ekonomického marasmu, nebyla ve své zemi nikdy příliš oblíbená. Její popularita nedosahovala nikdy ani 50 % – s výjimkou času během oné krátké války a v měsících, které po ní následovaly. Tehdy se vyšplhala na nijak oslnivých 55 %. Díky válce o Falklandy zřejmě Thatcherová vyhrála volby v roce 1983, což jí umožnilo prosadit další nezbytné reformy, které nastartovaly britskou ekonomiku na dlouhou dobu.
O přítomnost amerických vojáků budeme možná ještě prosit
- Podrobnosti
- Zveřejněno 5. 4. 2015 16:34
- Napsal Svatopluk Kalužík
Proč nesouhlasíte s protesty proti konvoji NATO?
Za tím jsou dvě věci, jednak máme sympatie k našim západním spojencům, jako konzervativně orientovaní občané jsme prozápadní a jednoznačně k Západu patříme. Hlavně nás ale nadzvedly chystané akce odporu proti NATO, tyto nechutnosti není možné nechat proběhnout jen tak, jinak budeme vypadat, že celý náš stát je stejný jako ti, kteří tady proti alianci a konvoji vyřvávají. Musíme dát najevo, že náš národ není celý takový. Budeme konvoj vítat v místech, kudy pojede.
Putin doznává, že vpád na Krym plánoval předem
- Podrobnosti
- Zveřejněno 5. 4. 2015 16:27
- Napsal Martin Barillas
Ruský vůdce Vladimir Putin poprvé doznal, že válečné plány pro anexi ukrajinského Krymu uvedl do pohybu již 18. března 2014, čtrnáct dní před tím, než tento důležitý poloostrov formálně zabral.
Svět sice jako pachatele záboru odsoudil nedefinované „zelené mužíčky“ (Little Green Men – obecně jiné označení pro mimozemšťany... pozn. red.), avšak těmi, kdo odstranili své identifikační symboly a odznaky a bez nějakého velkého krveprolití přemohli na Krymu ukrajinské vojsko, byli ruští vojáci. To pak vedlo k otevřené válce mezi ukrajinskou armádou a separatisty, kteří se za účasti a podpory Ruska zmocnili vlády nad východní částí země. Později Putin přiznal, že v roce 2014 „na podporu tamní domobrany“ rozmístil na krymském poloostrově vojska.
Powered by Multicategories for Joomla!2.5
