Obsah

Ruský kapitalismus a smrt Borise Berezovského

Zrovna probíhalo mé interview s bývalým důstojníkem KGB Konstantinem Preobraženským, když mě zastihla zpráva, že zemřel ruský "oligarcha" a magnát Boris Berezovskij. Neodolal jsem a zeptal jsem se pana Preobraženského na jeho názor na život Berezovského, načež následovala fascinující debata o povaze ruského kapitalismu. Pro informaci čtenáře uvádím, že Konstantin Georgijevič Preobraženskij působil v KGB jako vyzvědač v Japonsku v letech 1980 až 1985 a byl poradcem ve věcech Číny, Japonska a Koreje pro Leonida Zajceva, šéfa Technického výzvědného direktorátu KGB, direktorátu "T" v rámci Prvního hlavního direktorátu.

Chtěl jsem vědět, jak ruští miliardáři přišli ke svým penězům. Odpověď nebyla taková, jakou by mnozí očekávali. Preobraženskij odpověděl: "Pokud vím, Berezovskij se ani příliš netajil tím, že spolupracoval s KGB. Za sovětské éry byla taková spolupráce pro vědce židovského původu běžná, zvláště pro ty, kteří se zabývali přírodními vědami. Sovětský svaz byl zemí s oficiálním antisemitismem a pro židovského vědce bylo obtížné získat Ph.D. A Berezovskij se v roce 1983 stal doktorem technických věd (míněno patrně DrSc., pozn. překl.), což je víc než Ph.D.! Byla to doba Andropova a jeho boje proti disidentům, zejména proti židům usilujícím o vystěhováním do Izraele. Za takových podmínek židovský vědec jednoduše nemohl získat doktorát bez kontaktování KGB a prokázání loajality vůči Sovětskému svazu."

Měli bychom být šokováni tímto tvrzením Preobraženského? Jak v tomto sloupku neustále vysvětlujeme, zánik Sovětského svazu nebyl přímočarou událostí a nová ruská ekonomika, nové obchodní klima ani noví lidé byznysu nejsou jako jejich západní protějšky. A to proto, že je nevybral trh; fakticky je vybrala KGB. Podle slov Preobraženského: "Počátkem devadesátých let se Berezovskij stal jedním z předních oligarchů. Jak? To nikdo neví. Pokud vím, oligarchové byli většinou spolehlivými agenty KGB a ta jim poskytla peníze komunistické strany, aby si z nich udělala dojné krávy pro KGB."

Jen těm, kteří rozuměli fungování starého sovětského systému, je zřejmé, že nový systém byl založen zhruba na tom starém. A pokud byl Boris Berezovskij, než se stal oligarchou, agentem KGB, pak nebyl sám. Byl součástí systémové transplantace, kdy se z agentů KGB nadělali miliardáři, protože nové Rusko potřebovalo miliardáře ve stejném smyslu, jako módní agentura potřebuje modelky.

"Nebo si snad myslíte, že oligarcha Vladimír Gusinskij nebyl agentem KGB?" zkoušel moji důvěřivost Preobraženskij. "Pokud by tomu tak bylo, tak proč je jedním z vedoucích poradců jeho firmy (MOST) postarší armádní generál Filip Bobkov, bývalý šéf Pátého direktorátu KGB? Pátý direktorát vedl válku proti disidentům, zejména proti Židům, a měl spoustu židovských konfidentů. V devadesátých letech jsem ještě žil v Moskvě a tehdy mi jeden přítel řekl, že Gusinskij platil Bobkovovi deset nebo dvanáct tisíc dolarů měsíčně. Za co? Snad to bylo svého druhu "odstupné" pro toho, kdo jej ke KGB zverboval."

A pak Preobraženskij začal procházet seznam ruských oligarchů, s komentáři o jejich stycích s KGB a zvláštních vztazích: "Další slavný oligarcha, Roman Abramovič, je také agentem KGB. Řekl mi to zesnulý Alexander Litviněnko. Alexander Litviněnko byl důstojníkem FSB (Federální bezpečnostní služba), který byl otráven poloniem 210 v Londýně v roce 2006. Řekl mi, že KGB naverbovala Abramoviče jako vojáka v době jeho základní služby v sovětské armádě. KGB podporoval všechny: Berezovského, Gusinského, Abramoviče, stejně jako všechny ostatní ruské oligarchy. Proto je tak těžké odhalit příčinu smrti Berezovského. Být spolupracovníkem KGB, to vám fakticky ještě nezaručuje život! Často je to jinak: jste-li spolupracovník KGB, můžete o život snadno přijít."

Tajný agent by ovšem měl mít tajemství. A tato tajemství jsou někdy nejlépe uložena v hrobě. Co dělal Berezovskij v posledních letech života? Jak se stalo, že se znelíbil Kremlu? Kolem tohoto muže existuje tajemství, a to tajemství je neproniknutelné jako Rusko samo.

Preobraženskij řekl: "V Rusku byl Berezovskij v nemilosti a tady v Americe si někteří moji přátelé myslí, že byl stále na straně Putina... ale tak či onak se mu podařilo zvládnout řadu významných historických úkolů. Byly to skutky, které by kterýkoli jiný smrtelník sotva dokázal. Zahrnuje to vzestup Putina, válku v Čečensku, vytvoření politické struktury Ruska i mnoho vynikajících podnikatelských projektů."

V článku napsaném roku 2000 pro Washington Post Berezovskij tvrdí, že jelikož Rusko nemá téměř žádnou střední třídu, je na ruských magnátech, aby v ruském politickém procesu "působili přímo" a zabránili "bývalým" komunistům převzít úplnou kontrolu. Ale pokorný židovský akademik nebyl partnerem pro ne tak pokorného pána KGB, Vladimíra Putina. Dne 17. července 2000 se Berezovskij vzdal své funkce v Dumě s odůvodněním, že nechce být součástí obnovy autoritářství. Prostřednictvím svého mediálního impéria kritizoval Kreml, až ho prezident Putin veřejně varoval: "Stát má v rukou klacek, který vás uhodí jen jednou, ale do hlavy. Zatím jsme ten klacek nepoužili. Zatím jím jen máváme... jednoho dne se ale opravdu rozzlobíme a pak nebudeme váhat ten klacek použít."

To byl signál pro Berezovského, aby emigroval. Vzpomínám si na rozmluvu s jihokorejskou velvyslankyní v Moskvě na jakési konferenci. Zeptal jsem se jí na zkušenosti v Moskvě; byla vysloveně uhranuta jednou osobou – Borisem Berezovským. Řekla mi: "Podle mě je to génius." Vskutku to musel být mimořádný člověk. Preobraženskij prohlásil: "Jako pravoslavný křesťan velmi oceňuji jeho konverzi k pravoslaví v roce 1994. Proto teď Berezovskij trpí před soudem našeho pána Ježíše Krista, který je daleko spravedlivější, než jakýkoli soud lidský."

25.3.2013

Převzato z Financial Sense on Line. Pro Konzervativní listy přeložil Jozef Zummer.

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.