Obsah

Zájem státu na posledním místě

Jsme svědky jednoho z prvních, ale bohužel asi zdaleka ne posledního dokladu o tom, že Miloš Zeman je sice velice silná osobnost, ale zájem státu ho nezajímá ani vzdáleně tak, jako možnost pomsty a prosazení vlastního ega. Snad ještě hůř, než tomu bylo za dob Václava Klause, což si tenkrát dovedl představit opravdu jenom málokdo. V celé záležitosti kolem jmenování velvyslanců hraje podstatnou roli ředitel zahraničního odboru Kanceláře presidenta republiky Hynek Kmoníček. Ten ministru Schwarzenbergovi a celé současné garnituře MZV nemůže odpustit, jakým způsobem byl „vyhnán” do Austrálie, čili do nejvzdálenější ambasády, jakou dnes ČR má. Po celou dobu svého „vyhnanství“, jak to sám nazýval, neskrýval svoji ambici se pomstít. Lze se tedy důvodně domnívat, že nejde vůbec o Lívii Klausovou, ale hlavně o to, aby velvyslancem nebyl jmenován současný generální sekretář MZV Jaromír Plíšek a s ním celá skupina lidí, jejichž jmenování zablokoval nejprve Václav Klaus. Ten pak sice dal jakýsi neformální souhlas v rámci “bartrového obchodu”, jehož součástí byl vedoucí hradního protokolu Jindřich Forejt, ale nástupem nového pána na Hradě se tato dohoda sesypala. V té souvislosti bude opravdu zajímavé sledovat, kdy a kam se pan Forejt vypraví, resp. zda, nebo možná je lépe se ptát kdy a za jakých okolností se ministrem zahraničí stane pan Kmoníček...

Číst dál...

Svoboda slova vs. porušování důstojnosti

Mám plné pochopení pro otazníky nad svobodou slova. Stačí jen nahlédnout do některých internetových diskusí, aby člověka z využití neomezené svobody slova jímal děs. Asi by nikdo z nás neměl problém s tím, kdyby projevy tohoto druhu byly ze svobody slova vyloučeny. Jen kladu otázku: je skutečně možné formulovat právo tak, aby věci urážející veškerou lidskost byly vyloučeny a vše ostatní se těšilo svobodě projevu? Nepochybuji o tom, že mi čtenáři dají za pravdu, že to možné není. Pravděpodobně však odpovědí, že pro každý sporný případ tu jsou soudy, které rozhodnou, zda příslušným projevem došlo k porušování důstojnosti národního či jiného společenství a zda zde byl záměr tak učinit. Taková odpověď by mě uspokojila, pokud bych ovšem k soudům mohl pociťovat vysoký stupeň důvěry.

Číst dál...

Uherské otazníky

Můžeme se možná usmívat nad „státotvorným romantismem“ a zahleděním do heroické národní minulostí – ale jsou takové ironické úšklebky na místě v situaci, kdy většina evropské populace nikterak neoplývá loajalitou a ztrácí svou identitu? Maďarská reprezentace měla odvahu udělat to, k čemu EU elita při projednávání Lisabonské smlouvy odvahu nenašla – totiž přihlásit se ke svým křesťanským kořenům a k tomu, že jsou formativním a inspiračním zdrojem a napsat si to do ústavy. Myslím, že je to něco, co můžeme Maďarům leda závidět.

Číst dál...

Maďarská ústava – důvod k znepokojení?

Při psaní tohoto článku mám dvojí handicap: Nejsem právník a neznám podrobně maďarskou politickou scénu. Pokud se tedy vyjadřuji k nové maďarské ústavě, jež vyvolala v některých kruzích velké zneklidnění, pak tak činím jako laik.

Domnívám se, že nejvíce znepokojení vyvolává článek 1 4. dodatku, kde se praví: „Maďarsko chrání stav manželský, pojímaný jako manželské spojení muže a ženy, založené na jejich dobrovolném souhlasu; Maďarsko rovněž chrání rodinu, kterou uznává jako základ pro přežití národa. Sňatek a vztahy mezi rodiči a dětmi jsou základem rodiny.“ O homosexuálech se v tomto článku sice vůbec nemluví, ale již samo konstatování, že stav manželský je pojat jako spojení muže a ženy, vyvolává u mnohých liberálů zneklidnění. Za normálních okolností by tato věta byla zbytečná kdekoli, natož v ústavě – ještě v minulé generaci by ji možná pojímali jako nadbytečnou tautologii. Že je manželství svazkem mezi mužem a ženou, platilo po tisíce let snad ve všech kulturách, s výjimkou těch, které pěstovaly nebo pěstují polygamii, případně polyandrii. Kdyby tento dodatek nebyl formulován v rámci současné Západní civilizace, jejíž část se rozhodla dát osvědčeným a zavedeným slovům význam, který tato slova nikdy neměla, byl by nadbytečný a nemohl by vzbudit sebemenší zájem.

Číst dál...

Pohled na ústavní dodatek

Jsme svědky značného mezinárodního ruchu ve věci navrhovaného čtvrtého dodatku k ústavě. Spousta právnické hantýrky, leč poněkud zjednodušující, mě přiměla ke stručnému přehledu, o čem to vlastně všechno je.

Předně, maďarský parlament přijal jistá tak zvaná "přechodná ustanovení" a jakožto ústavní zákonodárce je učinil součástí Základního zákona, tedy nové ústavy Maďarska. Rozhodnutím z prosince 2012 ústavní soud stanovil, že to není náležitý způsob ani postup a že tyto změny ústavy nutno zavádět koherentním způsobem, tedy formálně jako dodatek.

Číst dál...

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.