Editorial
- Podrobnosti
- Zveřejněno 30. 12. 2014 20:46
- Napsal Vox Occidentis
Vážení čtenáři,
prosincové, poslední webové číslo roku 2014 je co do počtu textů velmi štíhlé – ale co do rozsahu jednotlivých článků a jejich hutnosti je naopak nadprůměrně nabité. Po valnou většinu roku jsme se na stránkách KONZERVATIVNÍCH LISTŮ věnovali dění na Východě, zejména na Ukrajině – ve světle těchto událostí jsme se pak zabývali Ruskem a současným kremelským vůdcem, jeho motivacemi, zdroji, strategií. Rozhodli jsme se předložit nyní širší výkladový rámec celé této problematiky, dokonce vytahujeme na světlo skvělý text E. Voegelina „Gnosticismus – podstata modernosti“, který je rozhodně tím nejnáročnějším, co v tomto čísle naleznete. Článek G. Górneho „Manipulace, provokace, dezinformace čili kupci, intelektuálové a moderátoři“, který jsme publikovali ve třetím VÝBĚRU Z HROZNŮ ročníku 2014, v této paletě nemůže chybět, stejně jako analýza názorů a vlivu Alexandra Dugina „Duginova ‘Čtvrtá politická teorie’“ z pera J. Horníka. Jde ve všech případech o texty převzaté, ale zásadní přidanou hodnotu vidíme v jejich shromáždění na jedno místo – což čtenáři umožňuje učinit si celkový obraz, nahlédnout souvislosti a z jejich perspektivy celou situaci reflektovat. Kromě dvou článků jsou v podstatně všechny texty tohoto čísla zároveň součástí Tématu měsíce „Gnosticismus, Manipulace a Dugin“... A protože tohle všechno je navýsost nevánoční a narození Krista je přímo před námi, vraťme se s G. K. Chestertonem k tématu Vánoc...
Gnosticismus, Manipulace a Dugin
- Podrobnosti
- Zveřejněno 30. 12. 2014 20:35
- Napsal Redakce
V uplynulých dnech a týdnech jsme svědky toho, že protikremelské hospodářské sankce přijaté v důsledku agresivní politiky Moskvy posledního období fungují. Jistě, existují i jiná krkolomná vysvětlení, ale my se domníváme, že když má něco chlupy jako pes, ocas jako pes a štěká to jako pes, bývá to obvykle pes.
Gnosticismus – podstata modernosti
- Podrobnosti
- Zveřejněno 30. 12. 2014 19:41
- Napsal Eric Voegelin
Šarvátky různých pojetí pravdy v Římské říši skončily vítězstvím křesťanství. Nesporným důsledkem tohoto vítězství bylo odbožnění1) světské mocenské sféry. Dalo se předpokládat, že s příchodem moderní doby dojde k opětnému zbožnění2) člověka a společnosti. V tomto bodě je již ale nezbytné, abychom upřesnili naše pojmy, a to především z toho důvodu, že jak termín "modernost", tak i periodizace dějin závisí na tom, jaký smysl opětnému zbožnění připisujeme. Proto odbožněním mám na mysli proces, jímž odumírá kultura polyteismu na empirickou atrofii, a lidské bytí ve společnosti je znovu uspořádáváno milostí svět přesahujícího Boha, prožitkem oblažující vize věčného života jako konečného lidského určení. Opětným zbožněním však nemám na mysli obrodu polyteistické kultury v řecko-římském duchu. Charakteristika moderních masových politických hnutí jako hnutí neo-pohanských, která je nyní v módě, je zavádějící, protože obětuje historicky jedinečnou povahu moderních hnutí povrchním podobnostem. Moderní znovu zbožnění má svůj zdroj spíše v křesťanství a odvozuje se z těch jeho složek, které byly universální církví potlačovány jako kacířské.
Manipulace, provokace, dezinformace čili kupci, intelektuálové a moderátoři
- Podrobnosti
- Zveřejněno 30. 12. 2014 18:07
- Napsal Grzegorz Górny
„Úkol zůstává vlastně jediný: nedovolit jim, aby ulovili naše duše.“
Odkaz Džingischánův
Ve 20. století se v Rusku vyskytla celá plejáda vynikajících historiků a myslitelů, kteří úplně zvrátili pohled na minulost Ruska. Kdežto do té doby byla tato země považována za dědice Rusi Kyjevské, jejímž dějinným úkolem bylo sjednocení ruských území, nyní se objevila myšlenka, že Rusko je dědicem impéria Džingischánova, jehož úkolem zůstává sjednocení celé Eurasie. Mezi osobnosti, které měly nesmazatelný vliv na ruský intelektuální život, patřili mezí jinými: kníže Nikolaj Trubeckoj, Nikolaj Aleksějev, Petr Sawicki, Lev Karsavin a Lev Gumilov.
Duginova „Čtvrtá politická teorie“
- Podrobnosti
- Zveřejněno 30. 12. 2014 17:56
- Napsal Jan Horník
Poté, co byly letos 2. května nad Slavjanskem sestřeleny první dva vrtulníky ukrajinské armády, jako jeden z hostů v nedělních Otázkách Václava Moravce vystoupil Hynek Kmoníček, ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře. Když padla otázka, zda stojí za ruskou agresí nějaký plán, Kmoníček hájil názor, že nic takového neexistuje, že Putin čistě oportunisticky reaguje na situaci a obratně využívá ukrajinské krize, například když anektoval Krym.
Další články...
Powered by Multicategories for Joomla!2.5