Editorial

Vážení čtenáři,

toto číslo KONZERVATIVNÍCH LISTŮ je takovým prodloužením toho minulého. Jako je diskutovaná, jen v omezené míře uskutečněná jízda gangu Nočních vlků snahou o prodloužení Dragoon Ride. Znovu se ohlížíme za konvojem, dostáváme se k vlkům – a to v rámci Tématu měsíce, ve kterém opět nechybí další ze strategických úvah J. R. Nyquista.

Ke slovenskému referendu o rodině tentokrát píše Jiří Fuchs. Jeho článku jsou tématicky blízké dva texty z amerického prostředí. Dan Drápal ve svém textu dokresluje příkladem rozmach čínské hospodářské expanze, kterou jsme již několikrát komentovali v bezpečnostních souvislostech. Roman Joch na pozadí recenze prosvětluje některá zákoutí amerického konzervatismu. Pavel Špaček, opět na konkrétním příkladu, implicitně reflektuje problematičnost převádění větších pravomocí na obce – potenciálně žádoucího, ale velmi rizikového kroku.

Tématem, které v tomto čísle zcela neprávem pomíjíme, je migrace – přesněji imigrace do Evropy. Fakta jistě není třeba opakovat: situace na námořní hranici Itálie je stále kritičtější; umírají stovky lidí – a brzy jich dost možná budou umírat tisíce. Pravdu mají ti, kteří vyzývají po odstranění příčin – neboť vypořádávat se s důsledky je potenciálně nemožné. Situace, kdy Evropa prochází demografickou implozí a Blízký východ se severní Afrikou kombinací velkého počtu lidí a politické nestability, je na úrovni důsledků neřešitelná. Vydá-li se několik set milionů lidí na pochod (či plavbu), nikdo a nic je nezastaví – celý systém zafunguje „fyzikálně“: přicházející zkrátka vyplní vakuum. Naděje spočívá jen v tom, že Západ co nejdříve opustí kulturu smrti a současně nalezne způsob, jak povzbudit společenství mimo Evropu tak, aby jejich členové nebyli tak silně motivováni k odchodu. Dopusťme se kontroverzní myšlenky: pokud by nebylo jiné řešení, než nějaká obdoba (neo)kolonialismu, Západ by se tomu neměl bránit – měl by odložit ideologické brýle a zkrátka hledat věcná řešení. V minulosti mnohokrát ukázal, že je toho schopen a že se dokáže obrodit i pomáhat svému okolí, které o to projeví zájem. Této otázce se bude ve větší míře věnovat tištěný VÝBĚR Z HROZNŮ.

Stále platí, že ti z vás, kteří mají nadále o KONZERVATIVNÍ LISTY zájem, nechť prosím uhradí předplatné ročníku 2015. Ideálně a pohodlně lze předplatné objednat prostřednictvím tohoto formuláře, který přidělí variabilní symbol... Je to poslední možnost – první tištěné číslo ročníku 2015 se již připravuje.

Příjemné čtení, hezké májové dny.

Otevřete vrátka

...kůzkátka – děťátka... však to znáte. Svorníkem tohoto tématu jsou vlci. Pochopitelně nám nejde o ta živá, krásná, dravá zvářata, ale o to, co metaforicky představují v myšlení nás, lidí. Od ještě jednoho ohlédnutí se za spojeneckým konvojem se přes krátkou reflexi konce a výsledků 2. světové války dostáváme k Nočním vlkům. Zdá se, že jejich plánovaná pouť se nakonec nekoná – nebo alespoň ne v tom rozsahu, v jakém byla presentována. Debata, kterou záměr vyvolal, však byla a je tak jako tak užitečná a my k ní dnes přispíváme – zejména polemikou s textem Tomáše Pajonka. V něm se autor mimo jiné odvolává na N. Chomského – hlásí se k tomuto jeho výroku: „Svoboda projevu znamená svobodu těch projevů, se kterými nesouhlasíme a které se nám hnusí. I Stalin nebo Goebbels poskytovali svobodu názorům, s nimiž souhlasili.“ Pan Pajonk ale přinejmenším přeexponoval aplikaci tohoto výroku.

Předně, ústavou daná práva jsou hlavně pro naše politické společenství. Pokud by jich chtěl někdo vyuřžit k tomu, aby naši politicou svobodu podkopal, je na místě mu v tom bránit a to tím spíš, je-li to cizí státní příslušník. Žádná země nemůže – v konečném důsledku – nerozlišovat mezi svým vlastním občanem a cizincem. Když český diplomat pracuje proti zájmům České republiky, je to vlastizrádce a patří (přinejmenším) za mříže – když totéž činí cizí diplomat, vyhostíme jej. Chceme tím pokud možno radikálně naznačit, že když dva dělají totéž – není to totéž. Požadavek, aby členové motorkářského gangu z ciziny požívali stejných práv jako občané ČR, tedy není vůbec samozřejmý (jak horlivě předkládá pan Pajonk) – naopak může být spíše problematický...

...a tato problematičnost vyvstane právě ve vyhrocených situacích. Jsou-li vody poklidné, není důvod postupovat ostražitě. Vede-li však Rusko proti nám válku, jen hlupák, naiva nebo užitečný idiot nepoužije svého práva rozlišovat mezi vlastním obyvatelstvem a cizincem vůči lidem, kteří se k vedení této války hrdě hlásí a dávají na odiv svoji aktivní účast na okupaci části území sousedního státu.

Výrok pana Chomského by se dal parafrázovat: Ani Churchill neposkytoval svobodu názorům, s nimiž nesouhlasil, pokud pocházely od válečného protivníka. Nebo se někdo domnívá, že by nějaká nacistická parta mohla vyrazit na přednáškové turné po Británii, zatímco by o tento ostrov zuřila bitva ve vzduchu? Ať Noční vlci třeba sepíší dopis, pošlou jej panu Vyvadilovi nebo někomu podobnému, a ten nechť jejich prohlášení zveřejní – jako občan ČR má na něco takového samozřejmě právo (byť se nám to hnusí), válká je zatím „pouze“ hybridní. Ale to není totožné s tím, že na to, aby zde mohli osobně hlásat kremelskou propagandu, mají právo Noční vlci samotní. Nemají. Mohli bychom jim to umožnit, ale nemusíme. Zatím. Naštěstí. Konejme tak, aby nám tahle možnost volby zůstala.

Déjà vu

Historická mapa Hviezdoslavovho námestia sa v dvadsiatom a dvadsiatom prvom storočí spája so vznikom a zánikom štátov, so zápasom proti potláčaniu náboženských a občianskych slobôd, no to námestie bolo aj svedectvom násilia, nevraživosti a nenávisti, rasovej, národnej, triednej. Námestia, ktorých osudy sú spojené s dejinami obce a mesta, krajiny a štátu, majú takú podobu, akú majú spoločenstvá, ktoré sa na nich zhromažďujú, manifestujú, demonštrujú, protestujú.

Číst dál...

Vlci v rouše vlčím

 Pan Tomáš Pajonk v textu „K průjezdu Nočních vlků“ vášnivě hájí ústavnost a základní principy demokratického, právního státu. Tedy – domnívá se, že tak činí. Já se naopak domnívám, že principy demokratického, právního státu i ústavnost hájí ten, kdo trvá na tom, aby každý, tedy i Noční vlci, kterým byla či budou vydána víza pro vstup do Schengenského prostoru, dodržovali na území naší země české zákony.

Číst dál...

Volky – nevolky

70 let od konce 2. světové války: O konci války a motorkářském gangu Noční vlci si ParlamentníListy.cz povídaly s předsedou Konzervativní strany v Brně Svatoplukem Kalužíkem. „Jejich znakem (Nočních vlků) je srp a kladivo. To je, jako by sem přijela skupina motorkářů s hákovými kříži. Propagují zločineckou organizaci. Policie by se měla úplně stejným způsobem jako k náckům chovat i k této smečce,“ domníval se.

Číst dál...

Podporujeme



Partneři



Copyright © 2014. All Rights Reserved.