Rouhačské hlasování Irska

Podrobnosti

Zveřejněno 16. 7. 2015 21:15

Napsal George W. Rutler

Irská ústava začíná slovy: „Ve jménu Nejsvětější Trojice, od níž je veškerá autorita a ke které jakožto našemu konečnému cíli se musí vztahovat všechny skutky lidí i států, my, lid Éire, pokorně uznáváme naše závazky vůči našemu Pánu, Ježíši Kristu...“

Jednoznačné hlasování v Irsku ve prospěch legalizace fiktivní formy sňatku mezi osobami téhož pohlaví, v rozporu s veškerým právem přirozeným a božím, odhaluje pulzování druidismu, kterému čelil patron Irska svatý Patrik se svými druhy. Není omluvou ani odhadovaných 17 miliónů dolarů od nátlakových skupin v USA, neboť lidé podléhají nátlaku jen tehdy, jsou-li svolní podléhat nátlaku. Dalším zarmucujícím faktem je skutečnost, že přes 90 procent mladých lidí, ovlivněných ve prospěch tohoto hlasování, bylo formováno katolickými školami.

Hlasování vyznělo méně příznivě pro obrat v církvi a více pro nevraživost vůči církvi, jejíž jansenismus a klerikalismus se stal líhní korupce a apatie. Zatímco většina Evropy trpí smrtelným hříchem lhostejnosti či laxnosti, Irsko je ve stavu mladistvé rebelie, prudkosti a iracionality. Toho využily politické zájmy nepřátelské vůči křesťanské civilizaci a jejich propaganda sloučila oprávněné výhrady k pokleskům v církvi s levicovou sekularistickou agendou.

Irsko pomáhalo šířit víru v Americe a když tam květy víry povadly, vrátil se odtud tento dar ve formě nakažlivého bacilu. Míra sebevražednosti a duševních poruch je dnes v Irsku jednou z nejvyšších v rámci celé Evropy a třetina irských dětí se rodí mimo manželský vztah. V USA jsou věci ještě horší. Během oslav dne svatého Patrika v New Yorku jsme svědky toho, co se odehrává při zlehčování cti nějakého svatého a vyslanci Kristovi se stávají pouhými posly dobré vůle.

Události v Irsku nepřišly znenadání; tak jako mrtvý slon zůstane nějakou chvíli stát, než definitivně padne, i plamen rozžatý svatým Patrikem na kopci Tara pohasl dlouho předtím, než byla věc katolicismu pomíchána s věcmi politickými a než bylo dogma nahrazeno etnickými taškařicemi. Jízlivou ironií se stalo, že před pouhými několika týdny se Parlament Severního Irska ve Stormontu postavil proti hnutí ve prospěch sňatků osob stejného pohlaví, hnutí nařčeného, že jeho původcem je irská strana Sinn Féin, která dlouho přesvědčovala prostoduché Američany, že jde o záležitost katolickou.

Dublinský arcibiskup, sotva buřič, prohlásil, že „sňatek není jenom svatební ceremonie nebo jen záležitost dvou zamilovaných lidí. Sňatek je podle ústavy spjat s rodinou, s pojmem rodiny a se vzájemností muže a ženy jako základu rodiny.“

Ve světle rafinovaného dovolávání se k ústavě Irové hlasovali hůře než zvráceně: jedná se o rouhání. Všichni významní svatí kdysi zeleného Irska by použili silnější výrazy.

Autor je duchovním ve farnosti sv. Michala v New Yorku. Se souhlasem převzato ze Speroforum.com. Pro KONZERVATIVNÍ LISTY přeložil Jozef Zummer.