Bulharsko: Instanbulská úmluva je protiústavní

Napsal Redakce

Poté, co se i v některých dalších státech střední a východní Evropy objevily pochybnosti o smyslu Úmluvy Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí (tzv. Istanbulská úmluva), prohlásil ústavní soud v Sofii tuto mezinárodní dohodu za dokument, který nelze vzhledem k panujícímu rozporu s bulharskou ústavou ratifikovat.

Již dříve s obsahem dokumentu polemizovali nejen opoziční socialisté, ale též část vládní koalice. Speciální Eurobarometer z roku 2017 přitom ukázal, že bulharská společnost trpí „patriarchálními stereotypy”, spojenými mimo jiné s představou, že žena se stará o domácnost a rodinu. Tento stereotyp v Bulharsku ve zmíněném Eurobarometeru potvrdilo 81% respondentů. Byla to tak nakonec právě vládnoucí strana GERB premiéra Borisova, jejíž poslanci se obrátili na ústavní soud s žádostí o přezkum textu, který podle jeho kritiků zavádí do právního řádu genderovou ideologii.

Istanbulská úmluva vyvolává kontroverze právě proto, že pracuje s pojmy gender a genderové násilí. Politici jak vládních tak opozičních stran v Bulharsku přitom hovoří o riziku, že se smlouva stane trojským koněm, s nímž bude do bulharského právního řádu uveden koncept třetího pohlaví či stejnopohlavní manželství. Na rozdíl od tradičního pojmu pohlaví termín gender implikuje sociální role, s nimiž je pohlaví spojováno, z čehož lze usuzovat, že pohlaví nepovažuje za biologickou, pevně danou kategorii, ale spíše za sociální, „fluidní” konstrukt, který lze podle potřeby měnit.

Rozhodnutí bulharského ústavního soudu z 27. července 2018 konstatuje, že Istanbulská úmluva je ve svých článcích 3(c) a 4(3) protiústavní. Podle většiny soudců význam implikovaný v pojmech užitých v úmluvě nepodporuje rovnost pohlaví, nýbrž ve skutečnosti rozvolňuje rozdíl, který mezi nimi je, čímž zbavuje princip rovnosti jakéhokoli významu. Soudci upozornili na článek 53 tzv. vysvětlující zprávy (Explanatory Report) k úmluvě, která klade důraz na uznání transgenderové identity. Zmíněná ustanovení úmluvy pak kolidují s články 6(2) a 47(2) bulharské ústavy, jež pracují s biologickým pojmem pohlaví, jeho binárním pojetím, s nímž navíc spojují určité sociální role, v případě ženy zejména mateřství, s čímž jsou dále spojeny sociální benefity poskytované státem (mateřská dovolená, speciální pracovní podmínky apod.). I přes vázanost Bulharska mezinárodními smlouvami, jež jsou součástí právního řádu a mají přednost před domácí legislativou, využil ústavní soud jednoznačné formulace čl. 5(1) ústavy, dle něhož je tento dokument nejvyšším zákonem, s nímž nemohou být ostatní předpisy v rozporu.

Zpracováno podle www.obcinst.cz.

 

 

 

Podporujeme



Partneři



Copyright © 2014. All Rights Reserved.