Recenze knihy Svědek

Podrobnosti

Zveřejněno 5. 4. 2015 13:16

Napsal John McCloskey

Člověk nebývá primárně svědkem proti něčemu. Tak je tomu jen občas, ve srovnání se skutečností, že bývá svědkem něčeho.

Kniha Svědek, jejímž autorem je Whittaker Chambers, je jednou z nejdůležitějších knih minulého století a já jí předpovídám, že nikdy nebude rozebrána nebo tak či onak nedostupná komukoliv, kdo používá nové technologie!

Proč to? Protože je to významný pravdivý příběh o přechodu od falešného boha ke skutečnému Bohu biblickému, příběh vsazený do rámce boje mezi dobrem a zlem v polovině 20. století.

Poprvé jsem knihu Svědek četl jako středoškolák, znovu pak jako student Kolumbijské univerzity, kde studoval i Chambers u profesorů dosud proslulých, jako např. Mark Van Doren.

Zjevně právě za pobytu na univerzitě Chamberse zaujal komunismus. Aniž bych tu vyprávěl příběh v úplnosti, ten musí opravdu být čten o samotě, Chambers propadl velkolepé ideji komunismu jako spásy lidstva. Ale na rozdíl od salóních komunistů jeho doby, on skutečně chtěl od samého počátku ty změny uvádět v život, z hlubokého soucitu s chudými a bezprávnými (podstatnou skutečností v tomto směru byla četba románu Bídníci, od V. Huga). Tak se během několika let ocitl v podzemí jako komunistický špión.

K jeho rozchodu s komunismem docházelo postupně. V určitém okamžiku svého vývoje si uvědomil, že: „Ústředním problémem tohoto století není ekonomika. To je problém relativní a dá se řešit relativními způsoby. Ústředním problémem této doby je víra.“

Není bez zajímavosti, že když se Chambers nakonec komunismu definitivně zřekl, nepodal oznámení na spolupracující agenty, z nichž nejznámější byl Alger Hiss z harwardské honorace, právník Ministerstva zahraničí a člen kruhu poradců prezidenta Roosevelta pro zahraniční záležitosti.

Kéž by tomu Hissovi podobně svitlo a učinil doznání, ale zjevně se nikdy nekál. Po zhroucení sovětského impéria tamní vládní záznamy ukázaly jasně, že Hiss opravdu působil mnohá léta jako komunistický špión a dostával skutečně příkazy z Moskvy.

Ovšem snad ještě důležitější než Chambersova role při odhalování komunistického podzemí v USA 30. a 40. let je jeho poukázání na neuspokojivou povahu všech pokusů ve 20. století vykládat život mimo Boha. Jak Chambers řekl, „komunistická vize je vizí člověka bez Boha“.

Chambers byl jedním z nejlepších prozaiků své doby a také plynně mluvil několika evropskými jazyky. Jako autor píšící pro časopis Time a později pro National Review Billa Buckleye byl uznáván jako jeden z nejlepších žurnalistů doby. Byl vyjímečně obdařen schopností psát o pravdě prostým, přímým a nezapomenutelným způsobem: „Komunismus je klíčovou zkušeností první poloviny 20. století a možná zkušeností poslední – tou bude, pokud svobodný svět v agónii svého boje proti komunismu nepřekoná své krize v utrpení a bolesti odhalením moci, kterou dává lidskému myšlení víra se stejnou časovou naléhavostí dvou jistot: důvod k žití i důvod k umírání.“

I když se většina jeho hlavních novinářských textů stala součástí jeho sebraných spisů, Svědek se nepochybně stal jeho mistrovským kouskem, autobiografií srovnatelnou se Sedmistupňovou horou od trapisty Thomase Mertona, která vyšla jen o několik let dříve. Oba muži zakusili náboženské obrácení: Merton konvertoval ke katolicismu a Chambers se stal kvakerem, i když ne takovým, který nahrazuje příčiny Bohem. Oba viděli, že Západ je v úpadku a že záchranou může být jen křesťanství vyznávané upřímně. Chambers v knize Svědek uvedl, že „krize západního světa existuje v té míře, v jaké je tento svět lhostejný vůči Bohu“.

I když si Chambers myslel, že je na poražené straně dějin v boji proti komunistickému materialismu, přesto bojoval dál. Povahou melancholik, postižený velmi komplikovaným dětstvím a sebevraždou dvacetiletého bratra, i Chambers pomýšlel na sebevraždu, ale když ho jedno z jeho dětí vyhledalo s plačtivým „táto, táto, už nikdy neodcházej pryč“, odpověděl: „ne, už nikdy pryč nepůjdu“.

Podělte se o tuto knihu s přáteli a modlete se, aby jednoho dne příběh tohoto muže byl uveden na plátna kin. Jak významný vliv by to mohlo mít na naši upadající zemi. Náš národ potřebuje slyšet Chambersův jedinečný a přesvědčivý hlas, který nám připomíná, že „Náboženství a svoboda jsou neoddělitelné. Bez svobody duše umírá. Bez duše svoboda postrádá smysl.“

Se souhlasem převzato ze Speroforum.com. Pro KONZERVATIVNÍ LISTY přeložil Jozef Zummer.