Obsah

Nedělní argument

V Bruselu byla v polovině června založena Evropská aliance pro neděli. Chce mimo jiné usilovat o omezení nebo i zákaz nedělního prodeje. Důvody, které ve prospěch takového kroku uvádí, jsou jistě hodné pozornosti: má to být čas pro rodinu, čas „být spolu“ rodičů a dětí a manželů navzájem. Rodina je vskutku místem, kde se s největší pravděpodobností stanou z dětí dospělí rozlišující ctnosti od neřestí a (tedy) řádní občané – jak však tuto jedinečnou roli může rodina plnit, když jí veškerý společně trávený čas, který je k tomu pochopitelně nezbytný, sebereme? Není tedy pochyb, že motivace je veskrze pozitivní. Nejedna cesta do pekel však bývá dlážděna dobrými úmysly. Domnívám se, že jeden z nejpádnějších argumentů proti by bylo možné formulovat asi takto: jestliže omezíme či zakážeme nedělní prodej, pak pochopitelně zaměstnavatel bude muset snížit početní stavy personálu (prý až o 10%), protože pro něj v dosavadním rozsahu zkrátka nebude mít práci... jak k tomu přijdou propuštění, kteří svojí nezaměstnaností „zaplatí“ za to, že ti zbylí získají volnou neděli? A společensky – jedno se vyřeší, ale jiné se nastolí: vyšší nezaměstnanost má přece známé negativní důsledky.

Odbočme na okamžik k jinému známému tématu: jaký je vztah počtu lidí a vývoje tohoto počtu k prosperitě či bohatství daného společenství. Jedna známá posice je ta Malthusova: je lépe, aby se narodilo prase, než aby se narodilo dítě, neboť narodí-li se prase, bohatství per capita vroste, zatímco narodí-li se dítě, bohatství per capita klesne. U různých autorů nalézáme varianty tohoto tvrzení, které v zásadě říká, že příliš mnoho lidí implikuje chudobu (v průměru) a naopak nutnou (nikoli postačující) podmínkou bohatství je lidí méně. Jako ilustrace může posloužit Vlastimil Podracký a jeho kniha „Nadčasový humanismus, aneb byli jsme a budem“, kde se např. na str. 17 píše: „Všechny „hospodářské zázraky“ přinesly blahobyt na úkor nákladů na děti, které se nenarodily, a žen, které místo plození a výchovy dětí pracovaly.“, nebo na str. 21: „Dědičný majetek má také svůj význam. Lze snadno vypočítat rozdíl mezi rodinami, které měly ve dvou generacích jen jedno dítě a které měly čtyři. Rozdíl je šestnáctinásobný na konečného potomka. To má samozřejmě efekt ve startovacích podmínkách mladých lidí.“. Co mají tato tvrzení společného s Malthusovou posicí? Mohou být pravdivá jen za toho předpokladu, že množství bohatství, o kterém se v nich hovoří, je konstatní. Pak se samozřejmě jedná o „hru s nulovým součtem“ – tedy co někdo na jedné straně získá, musí jiný na straně druhé ztratit. Dodejme však, že V. Podracký nehoruje pro omezování porodnosti – ba právě naopak, v demografické implozi správně vidí jeden z podstatných zdrojů našich dnešních potíží. Přitom se snaží argumentovat ve prospěch zastavení našeho vymírání i přesto, že to dle něj přinese zastavení bohatnutí společnosti. I když je však z kontextu zřejmé, že hovoří o skokových procesech (nicméně viz níže, druhý příklad s časovým rámcem 30 let) a vliv technologií (tedy vliv invence člověka) neignoruje, zejména druhá z citovaných pasáží jasně malthusiánskou argumentaci kopíruje.
Jinou variantou téhož je marxistický pohled na rozložení majetku ve společnosti: je-li ho konstantní množství, pak jsou samozřejmě za chudobu jedněch odpovědni druzí, kteří se topí v dostatku. Odpověď na každý z těchto bludů spočívá v lidské schopnosti vyprodukovat za svůj život větší hodnotu, než kterou člověk spotřebuje. Lidská vynalézavost a pracovitost je důvodem, proč množství majetku konstatní není a proč je tedy ve skutečnosti pochmurnost argumentů V. Podrackého zbytečná: mít děti je v důsledku i materiálně výhodné. Vždyť ony dvě generace se čtyřmi dětmi mohou (např.) založit úspěšnou rodinnou firmu a odkázat každému ze svých potomků podstatně větší majetek, než se dostane onomu jedináčkovi z druhé rodiny, která měla možná stejně podnikavého ducha, ale chyběl jí potřebný počet talentů. Úvahy o „šestnáctinásobných rozdílech“ jsou z tohoto pohledu zcela bezcenné. Co učinilo z ropy černé zlato a tedy z těch, kteří na ní plavou, někdy až pohádkové boháče? Vynález spalovacího motoru. Chceme-li tyto teorie opřít o praxi, stačí se obrátit ke knize „Duch demokratického kapitalismu“ Michaela Novaka. Dva příklady tam uvedené za všechny: Velká Británie a Latinská Amerika. „Ve Velké Británii se mezi r. 1800 a r. 1850 reálné mzdy zdvojnásobily. Mezi r. 1850 a r. 1900 znovu. Jelikož počet obyvatel vzrosl čtyřikrát, nárůst za jediné století činil 1600%.“ „V roce 1945 měla Latinská Amerika 140 miliónů obyvatel. V období mezi rokem 1945 a rokem 1960 vzrůstal její hrubý národní produkt průměrně o 4,9% ročně, v letech 1960 až 1965 průměrně o 5,3% ročně, v letech 1965 až 1970 průměrně o 5,7% ročně, v letech 1970 až 1974 průměrně o 6,7% ročně. ... Reálné mzdy vzrůstají v Latinské Americe od konce druhé světové války průměrně o 2% ročně. … Průměrné přírůstky reálných mezd, výroby a zemědělské produkce na jednoho obyvatele jsou o to pozoruhodnější, že počet obyvatel Latinské Ameriky vzrostl v uvažovaném třicetiletém období (tj. od roku 1945 doroku 1975) ze 140 miliónů na 324 milióny.
Co to všechno má společného s nedělí? Zopakujme si uvedený argument: jestliže omezíme či zakážeme nedělní prodej, pak pochopitelně zaměstnavatel bude muset snížit početní stavy personálu a tím vzroste nezaměstnanost. Není snad v pozadí tohoto tvrzení předpoklad, že množství pracovních hodin je ve společnosti konstantní? Obrátíme-li pozornost, obdobně jako v předchozích známých případech, k lidské vynalézavosti, snadno nahlédneme, jak je tento argument nicotný. Hrozby propouštěním jsou (snad nevědomým) malthusiánsko-marxistickým vydíráním ze strany majitelů obchodů. Je rolí vlády nastavit takové prostředí, aby podnikání bylo administrativně snadné, aby daně byly obecně nízké, aby nebyly házeny klacky pod nohy těm, kteří chtějí převzít iniciativu – zaměstnat nejprve sebe a následně i jiné. Naopak je třeba takovým lidem v rámci možností cestičku umést. V prostředí, které lidskou invenci stimuluje a podporuje, se netřeba obávat zvýšení nezaměstnanosti. Důvody pro omezení nedělního prodeje jsou pádné – protiargumenty stojí na vodě.

 

 

 

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.