Zeměbůh

Zaměření tématu měsíce minulého, zářijového čísla KONZERVATIVNÍCH LISTŮ v tomto čísle říjnovém ještě prohlubujeme. Je to reakční počínání. Není divu, když zběsilost eko-socialistů roste nad všechny přestavitelné meze. Kromě textů, které v rámci tohoto tématu měsíce naleznete, můžeme navíc doporučit text „Vyburcovala mě Greta“ – rozhovor se Silvií Ledinskou, mluvčí hnutí Rebelie proti vyhynutí (Extension Rebellion, XR) v České republice, který pro týdeník Echo (č. 40/2019) vedl Daniel Kaiser. Podnětný je také článek „Konzervativní politika“, jehož autorkou je Inga Petryčka (Neviditelný pes, 7. října 2019).

***

Psychiatr MUDr. Jaroslav Matýs poskytl rozhovor info.cz (z Konzervativních novin jej přebíráme do tohoto čísla...) a v něm rozvinul myšlenku, že lidé s poruchou autistického spektra (PAS), popř. Aspergerovým syndromem (což je jedna z forem PAS, řekněme zjednodušeně „lehčí“) vidí svět černobíle a to, co je jim sděleno, interpretují doslovně až rigidně. Přiznejme, že to okořenil ledasčím navíc, co si jednak mohl klidně odpustit a také to může obtížně doložit (zvlášť přihlédneme-li k tomu, že prostě nemůže neanonymně uvádět konkrétní příklady ze své praxe...) a že jeho vystupování „na hraně“ bylo dlouhodobější. Tentokrát se otřel o slečnu Gretu. A schytal to.

Otevřený dopis ministru zdravotnictví podepsaly mmj. i členka Vládního výboru pro osoby se zdravotním postižením nebo členka Poradního orgánu pro monitorování práv zdravotně postižených při Kanceláři veřejného ochránce práv. Tento dopis ve svém závěru vyzval „oslovené odpovědné orgány k vyvození adekvátních opatření, které povedou k zásadní nápravě situace v dětské a dorostové psychiatrii a zajistí dětem erudovanou péči.“ Tím se zejména mělo na mysli odstranění MUDr. Matýse ze všech funkcí, které zastával – zejména pak z postu předsedy dětské sekce České psychiatrické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně. A MUDr. Matýs jim vyhověl a na tuto funkci rezignoval. Nicméně, své názory si ponechal a nadále se s nimi odmítá tajit. Čeká jej disciplinární řízení České lékařské komory.

Na stránkách magazínu ATYP (magazín o autismu a ADHD) nalezneme odkaz na Klíč pro komunikaci s lidmi s PAS, což je materiál již zmíněného Vládního výboru pro osoby se zdravotním postižením obsahující 10 rad.

Pod číslem 4 se dočítáme: „PTEJ SE JASNĚ. Snažte se formulovat otázky tak, aby byly jednoznačné a spíše uzavřeného typu (umožňující jen jednu ze dvou odpovědí, například ANO/NE). Otázka „Jak jste na tom?“ je nesrozumitelná, protože se může teoreticky týkat mnoha různých témat, zatímco otázka „Máte nějaký problém?“ nebo „Bolí vás něco?“ je jasná a srozumitelná otázka uzavřeného typu. Nečekejte ale jako odpověď vyprávění životního příběhu – čekejte jen „Ano“ nebo „Ne“. Pečlivě se vyvarujte kladení několika otázek najednou, protože zatímco vy budete registrovat většinou jen svou poslední otázku, člověk s autismem vám – byť jednoslovně – zodpoví všechny v pořadí, v jakém jste je položili, vy však budete obtížně odpovědi k otázkám přiřazovat.

Pod číslem 5 nalézáme: „MLUV JEDNODUŠE. Nepokoušejte se oslnit člověka s autismem svou slovní zásobou a znalostí cizích slov; jednak je možné, že jich bude znát podstatně více než vy, a jednak ve chvíli, kdy se ocitl v tísni, může být pro něj velmi náročné se soustředit na to, co někdo jiný říká. Proto je lepší mluvit pomalu a spíše v kratších větách, než v květnatých souvětích a předat sdělení srozumitelně a bez odbíhání od tématu. Vyvarujte se řečnických otázek („Co si myslíš, že děláš?“ a nedivte se, pokud na ně bude odpovídat – nejde o provokaci, jen se snaží být přesný), příměrů („Koukáš jako sůva z nudlí“ a nedivte se, pokud začne popisovat odlišnosti – nejde o provokaci, jen se snaží být přesný) a nadsázky, ironie či sarkasmu („To se ti tedy povedlo“ a nedivte se, pokud reaguje vlastním prohlášením – nejde o provokaci, jen se snaží být přesný).

Zbývá se ptát, co v daném ohledu lze věcně vyčíst MUDr. Matýsovi. Co jiného je právě popsané, než černobílé vidění světa a doslovná, rigidní interpretace toho, co je sděleno?

***

Přibývá lidí, kteří nechtějí děti. Mají různé důvody. Jedním z těch sílících je, že děti mají příliš velkou uhlíkovou stopu. Ale „ekologických“ důvodů může být i víc. Jsou na to i vědecké studie. Už i některé elity jdou příkladem. Tak fajn. Rádi bychom ale vyzvali ke kapce konsistence a odvahy dovést své přesvědčení do důsledků. Takovým logickým důsledkem je vystoupit co nejostřeji proti asistované reprodukci ve všech jejích podobách. Přinejmenším proti tomu, aby byla hrazena z veřejných prostředků. Vždyť i tito lidé, kteří jsou přesvědčeni, že děti jsou neakceptovatelnou zátěží planety, a sami proto vlastní děti odmítají, musejí takto svými prostředky přispívat na to, aby jiní lidé děti měli. A to je přece skandální! My konzervativci jsme také celí špatní z toho, že mnohdy musíme z vlastních kapes spolufinancovat ledacos, s čím třeba i silně nesouhlasíme. No tak, soudruzi, kdy se ozvete?

 

 

 

 

Podporujeme



Partneři



Copyright © 2014. All Rights Reserved.