Diskuse o služebním zákonu

Podrobnosti

Zveřejněno 31. 10. 2014 21:44

Napsal Jan Friedlaender

Dne 1. října 2014 se v pražském Tyršově domě konal diskusní večer na téma „Služební zákon: zajistí lepší státní správu?“ Uspořádal jej Klub na obranu demokracie (KOD) ve spolupráci se spolkem TOPAZ. S úvodními příspěvky vystoupili Mgr. Pavel Franc, programový ředitel společnosti Frank Bold, garant projektu Rekonstrukce státu (RS), a JUDr. Bohumil Dvořák, soudce obvodního soudu, člen výboru KOD. Diskusi moderoval JUDr. PhDr. Petr Kolář, Ph.D. Diskuse se účastnil mj. předseda KOD doc. Dr. Bohumil Doležal.

Diskuse byla zajímavá již tím, že názory autora prvního příspěvku P. France odpovídají požadavkům iniciativy RS, kdežto KOD, reprezentovaný druhým řečníkem, se obává, že RS ve svém protikorupčním boji, jehož součástí je i do značné míry organizovaný výběr odborníků do funkcí, přináší odklon od politického systému založeného na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran, tak jak to požaduje čl. 5 Ústavy ČR. Jak dále říká B. Dvořák, demokracie je vláda laiků, vládou lidí, kteří sice nejsou experty, mají však dostatek rozumu na to, aby činili správná rozhodnutí. (Tuto jistotu bych rád sdílel, ale nedaří se mi to. Nejsem s to ani sdílet obavy z určitého posílení odbornosti, vždyť ani sám původní návrh služebního zákona nepostuluje vládu odborníků, nýbrž odborné provádění politických záměrů vlády.)

Jinak se v diskusi projevila všeobecná nedůvěra k tomu, že zákon může něco změnit. V zemi s mizernou politikou nemůže existovat kvalitní právo. Řečníci se shodli na tom, že sněmovnou přijatý zákon, jehož genezi také ve svých vystoupeních popsali, na současné kvalitě veřejné správy nezmění nic.

Můj komentář k zákonu zní, že zákon, tak jak byl vládou navržen, mohl přinést alespoň částečné zlepšení. Ideální řešení v politice neexistují, známe nanejvýš nejméně špatné politické systémy (tak soudil Churchill o demokracii), nejméně špatně fungující veřejnou správu atd. Jenže návrh, který kladl největší důraz na depolitizaci veřejné správy, byl znetvořen odmítnutím zřízení funkce generálního ředitele státní správy a svěřením řízení této činnosti náměstkovi ministra (vnitra). Přitom je jasné, že k depolitizaci by mohlo docházet, jen kdyby nejvyšší činitel správy nebyl součástí žádného orgánu pocházejícího z voleb nebo z výsledků voleb odvozeného, byl jmenován v součinnosti alespoň dvou ústavních orgánů a povinně splňoval nejen podmínky vysoké odbornosti, ale i politické nestrannosti, např. tím, že není a nebyl ani v minulosti členem žádné politické strany. Ani to by neposkytovalo stoprocentní záruku, víc by se však asi již udělat nedalo.

Bude nyní zajímavé sledovat, jak bude tento zákon nahlédnut Evropskou komisí. Samozřejmě nepřeji České republice finanční a jiné komplikace, které by případně mohly vzejít z toho, že by byl tento zákon, na jehož přijetí bylo apelováno dlouhé roky, shledán skutečně nic neřešícím. Leč překvapen bych jím nebyl.