Etika vs. kádrování

Podrobnosti

Zveřejněno 4. 3. 2015 20:55

Napsal Jan Kubalčík

Osobně se domnívám, že absolvent university slibující při slavnostní promoci na insignie alma mater ví co mluví. Že ti, kteří jeho slova slyší, také ví co říká. A že to snad všichni berou vážně. Nebo ne? Jestli ne, je-li spondeo ac polliceor jen řečí do větru, tak tu komedii zrušme. Já jsem ale pro druhou variantu: nic nerušme a vezměme to vážně. Ve všech promočních slibech, které jsem kdy slyšel, je řeč nejen o odborných kvalitách, které si absolvent odnáší, ale také o morálce či etice. A já si tedy vážně myslím, že existují takové morální poklesky, které člověka usvědčují z porušení slibu a tak jej činí nezpůsobilým nosit vysokoškolský titul či vědeckou hodnost (popř. aby přednášel studentům...), přestože všechny ostatní – předně odborné – podmínky pro jeho / její udělení splnil. Příklad? Prosím: příslušníci represivních složek totalitních režimů... Dá se jistě ledasco namítnout (např. co vlastně tihle „JUDr.“ apod. slibovali – a co tedy mohli porušit...) a diskusi dále rozvíjet, o to mi zde však nejde.

Jde mi o to, že podle předsedkyně etické komise Jihočeské univerzity Hany Šantrůčkové má Přírodovědecká fakulta zvážit další zaměstnávání doc. Martina Konvičky, pokud nezmění způsob svého vyjadřování o islámu (Martin Beneš: Vědce z Jihočeské univerzity může boj proti islámu stát místo, iDnes.cz, 29.1.2015). Akademik by se měl, opět podle Hany Šantrůčkové, chovat vzhledem ke svému postavení kultivovaně: „Myslím si, že jako veřejně činná osoba, stějně jako třeba politici, je vázaný tím, že jeho chování ovlivňuje širokou veřejnost. Zvláště když se k tomu svému akademickému stupni hlásí. Pokud jste v takové posici, tak na sebe berete zodpovědnost, že jste příkladem ostatním, a nechováte se jako hulvát.“ Když si po sobě přečtu svůj první odstavec, mám sklony s paní Šantrůčkovou souhlasit. Až na ten úplný závěr: taková aplikace je totiž poněkud extrémní (či extrémistická?)...

Z jakých posic a jak Martin Konvička kritizuje islám, to je mi nyní zcela lhostejné. Co je však zásadní, že něco takového, byť třeba i opepřeno nějakým méně vybraným vyjadřováním, není ani zdaleka na oné úrovni morálního / etického poklesku, o které jsem v úvodu uvažoval. Připouštím nyní, aniž to vím, že se v nějaké situaci doc. Konvička opravdu zachoval jako hulvát (pokud ne, omlouvám se mu...) – a je třeba také upřesnit, že ono domnělé hulvátství nemělo být realizováno vůči studentům či kolegům. I kdyby se tedy doc. Konvička zachoval jako hulvát (mimopracovně, zde tedy v rámci kritiky islámu), je jeho chování a jednání na hony vzdálené od naznačené úrovně – dokonce tak vzdálené, že se vyjádření paní Šantrůčkové nebezpečně blíží starému dobrému kádrování, kdy názorová / politická orientace člověka (resp. i jeho původ, názory a aktivity jeho rodičů, atp.... zkrátka „kádrový profil“) měla zásadní vliv na možnosti jeho uplatnění, popř. zaměstnání vůbec (byli takoví jedinci, kteří byli prakticky nezaměstnatelní, nebo zaměstnatelní jen krátkodobě – než přišel přípis, že takto tedy nelze soudruzi...).

Pokud doc. Konvička nevydává své názory za stanoviska svého zaměstnavatele, nepoužívá k jejich šíření hlavičkové papíry university nebo nevydává čas trávený těmito aktivitami za pracovní dobu, je vedení fakulty, potažmo paní Šantrůčkové, houby po tom, jak doc. Konvička svůj volný čas tráví. Začít by je to mohlo zajímat např. v okamžiku, kdy bude pravomocně odsouzen za nějaký závažný úmyslný trestný čin, nebo přistižen při nečestném jednání úzce souvisejícím s prací – typicky při plagiátorství (abych pořád nezůstával jen u těch StBáků...). Vše ostatní je šikana nebo přinejlepším pokus o ni...

V každém případě jde o trapné nepochopení funkce etické komise, jíž paní Šantrůčková předsedá. Měla by tudíž zvážit nejen otázku svého předsednictví, ale i dalšího setrvání v komisi vůbec. Nebo, alternativně, pokud si za svým presentovaným názorem skutečně a pevně stojí (tedy že případné mimopracovní hulvátství má být legitimním důvodem k propuštění docenta z vysokoškolského pracoviště...), mohla by se obrátit na kolegy z etické komise Fakulty humanitní studií UK, aby případně zvážili její argumentaci a aplikaci na konkrétní případy – tam totiž působí prof. Martin C. Putna. Jeho „katolické buzny“ myslím naplňují skutkovou podstatu, o kterou jde paní Šantrůčkové, měrou vrchovatou. Já jsem každopádně spíše pro to, aby z etické komise zmizeli ti, kteří nejsou schopni posoudit, jaká úroveň morálního poklesku vysokoškolského pedagoga musí být dosažena, aby adekvátní reakcí bylo „zvažování dalšího zaměstnávání“ – čili bez eufemismu: vyhazov z pracoviště. Pokud to paní Šantrůčková nepochopí sama, zbývá doufat, že ji vykáže do patřičných mezí vedení příslušné fakulty.