Lithium nedáme!

Obdržel jsem článek Jiřího Vítka, předsedy strany PATRIOTI ČR, s názvem „Voda byla ukradena, nyní se chystá potichu ohromná krádež lithia“. Text byl podle všeho publikován 2. ledna 2017 na webové stránce zmíněné politické strany. Autor v něm, stručně řečeno, konstatuje, že už toho plundrování naší krásné vlasti ze strany cizáků bylo až dost a je třeba tomu konečně učinit přítrž, nenasytným cizákům zatnout tipec.

Podle jeho sdělení je v Krušných horách v okolí Cínovce, podle střízlivých odhadů, 65 milionů tun rudy, ve které se nachází až 6% světových zásob lithia, klíčové to komodity pro výrobu baterií, v hodnotě, při aktuálních cenách, cca 3 biliony Kč. Obává se přitom, že Tesla, tedy výrobce elektromobilů z USA, se chystá v České republice postavit montovnu, kde hodlá mizerně platit pár set zaměstnanců, přitom drancovat zmíněné nerostné bohatství a samozřejmě jej vyvážet do zahraničí. Dále se autor sugestivně táže, jestli neumíme těžbu zvládnout sami a zda skutečně umíme jen za státní peníze rekultivovat škody, které napáchají „napakovaní“ uhlobaroni: „... nechápu, proč nás tu bude vykrádat zahraniční firma, copak by jsme si nemohli lithium vytěžit v rámci státního podniku a prodat!!“ Ve druhém plánu pak autor navrhuje, abychom toto nerostné bohatství uchránili pro naše vnuky.

Obrátil jsem se na ing. Františka Kalendu, odborného vedoucího firmy ProGeo Consulting s.r.o., který se přímo podílel na průzkumu ložiska Cínovec, autora článku „Předběžné výsledky vrtného průzkumu ložiska Cínovec jsou nadějí pro obnovení dobývání rudních ložisek v České republice“ (Lomy a Těžba, 4/2016, str. 10 a 11). V závěru tohoto textu se uvádí: „Vyhodnocení geologických prací první etapy formou studie proveditelnosti také prokázalo, že cínovecký uhličitan lithný (lithium karbonát) má čistotu na úrovni 99.56 procenta. Takto kvalitní produkt se může nabídnout na trhu za nejvyšší možné tržní ceny např. výrobcům baterií. Po ukončení průzkumu bude zpracována studie proveditelnosti, která ve své druhé části řeší již i detaily technologie těžby a zpracování rudy a také celkovou ekonomiku využívání ložiska, jako podklad pro přípravu a financování celé investice případného obnovení těžby.

Ing. Kalenda byl tak laskav, že se seznámil s textem pana Vítka a v rámci soukromé korespondence zmínil např. následující (uvádím s jeho souhlasem):

Předně chci předeslat, že jako ložiskový geolog nejsem osobně na ložisku Cínovec nijak zainteresován. Na ložisku Cínovec probíhá povrchový vrtný průzkum na lithium, cín a wolfram. ... o výsledcích geologického průzkumu mohu říci jen to, že stále probíhá a jeho výsledky jsou v první fázi pozitivní. Než se bude publikovat něco dalšího, je třeba vyčkat na dokončení druhé etapy průzkumných prací, aby byly informace podloženy konkrétnějšími daty.

Zaslaný článek je odborně bezcenný. Nikde není uveden zdroj informací o uváděném množství a kvalitě kovů na ložisku Cínovec, aby se to dalo ověřit a zjistit, jak se k těmto údajům došlo.

Lithium je skutečně v poslední době velký hit. V článku prezentovaná představa, že by průzkum, těžba a zpracování lithia bylo pouze a výhradně českou záležitostí, je však nereálná. Geologický průzkum rudních ložisek, jejich těžba a zpracování vytěžené suroviny je v Českých zemích 25 let hrubě zanedbaný obor. A to jak po stránce praktické, tak i výukové na vysokých školách. Zejména co se týká technologie na zpracování rud se slušnou výtěžností, tam se bez zahraničního investora neobejdeme. A je lépe spolupracovat s investorem, který má technologii zpracování na světové úrovni, než zásoby lithia za pár let věnovat zdarma Kremlu z vděčnosti, že nás svojí dobře organizovanou propagandou zbavil těch nenasytných Američanů.

Pokud se pruzkumné práce přeruší a ložisko se nechá za 30 let našim vnukům, pak je třeba mít na paměti, že dnešní patnáctiletí preferují obory ekonomické a manažerské, práva a humanitní směry – obor ložiskové geologie je velmi zanebdaný, dnešní studenti o něj nejeví pražádný zájem. Velice se proto obávám, že za třicet let by ložisko lithia na Cínovci těžili a zpracovávali nespíše Číňané.

V každém případě jsem tedy pro to, aby se dnes průzkum ložiska Cínovec dokončil, aby byla zpracována závěrečná zprávy s výpočtem zásob a studie proveditelnosti. Až budou výsledky průzkumu publikovány, bude to už záležitostí ekonomů a státních úředníků zodpovědných za hospodaření s nerostným bohatstvím republiky, jak dále se s ložiskem naloží.

Dále je třeba vzít v úvahu, že těžit ložisko nerostných surovin u nás může jenom organizace, která má oprávnění k hornické činnosti, které vydává Státní báňská správa, a která má povolení k hornické činnosti na ložisku spočívající v povolení dobývání vyhrazeného nerostu vydaného Státní báňskou správou po předložení Plánu otvírky přípravy a dobývání ložiska a vyřešení všech střetů zájmů a státem chráněných zájmů. Těžební organizace může být soukromá nebo i státní. Ale státní těžební organizace u nás mívají mnohem vyšší náklady na těžbu a vzhledem k nízké úrovni technologie zpracování i nízké výtěžnosti, zpravidla na hranici rentability. K tomu je nutná technologie zpracování suroviny na nejvyšší úrovni a tu může dodat právě jen zkušený zahraniční investor.

Konečně nelze pominout povinnost každé těžební otrganizace platit státu úhrady z vytěženého nerostu: jakýkoli těžař má ze zákona povinnost tyto úhrady státu platit, jinak jsou mu těžební práva odebrána. Rovněž tak je povinen ze zákona vytvářet na zvláštním účtu finanční rezervy na sanace a rekultivace území dotčeného těžbou, jejich výše a jejich použití je dáno rozhodnutím Státní báňské správy.

Myslím, že to nevyžaduje další komentář.

 

 

 

Podporujeme



Partneři



Copyright © 2014. All Rights Reserved.