Jak byla CIA po desetiletí klamána Sovětským svazem a Ruskem

Podrobnosti

Zveřejněno 30. 11. -0001 0:00

Napsal Martin Barillas

Benjamin B. Fischer, někdejší historik CIA, ve svém příspěvku pro Mezinárodní časopis rozvědky a kontrarozvědky (Internationa Journal of Intelligence and Counterintelligence) tvrdí, že CIA byla prolezlá tucty dvojitých agentů, kteří předstírali loajalitu vůči CIA, ale ve skutečnosti sloužili svým pánům v komunistických zemích za dob studené války i po ní. Fischer v tomto respektovaném periodiku napsal, že „během studené války naverbovala CIA takové množství dvojitých agentů, že statistická náhodnost je zcela vyloučena; k tomuto klamu nedošlo jednou, ale mnohokrát“. Což, jak uvedl, mělo za následek „masivní a většinou ignorované selhávání výzvědné činnosti“. Podle Fishera, neschopnost se strany USA identifikovat dvojité agenty a jejich dezinformace měla za následek „boží dopuštění“ v CIA.

CIA byla klamána spoustou dvojitých agentů naverbovaných na Kubě, v NDR a v Sovětském svazu. Tito agenti, jichž bylo jedno sto, soustavně poskytovali falešné výzvědné informace, které měly po desítky let vliv na zahraniční politiku USA. Zatímco CIA popírala neúspěchy v odhalování těchto podvodů, Kongres zase zanedbával otázku reformy CIA.

Fisher se stal členem této výzvědné služby v roce 1973 a pracoval na sovětských záležitostech během studené války. V roce 1996 žaloval CIA ve věci údajného špatného zacházení, když agenturu upozornil na podezřelé jednání důstojníka CIA Aldricha Amese. V roce 1994 byl Ames, dlouhá léta působící v kontrarozvědce, odhalen jako sovětský špion.

V 70. letech se v rámci vnitřní kultury CIA začalo na kontrarozvědku, která má čelit cizím špionům a dohlížet na své agenty a úředníky, pohlížet jako na, vyjádřeno orwellovským termínem pro paranoiu: „sickthink“ (nemocné myšlení). Nedbalost kontrašpionáže se však může stát osudnou, jako například v případě jednoho Jordánce, který přestože byl naverbován CIA, zabil sedm jejích důstojníků a spolupracovníků při sebevražedném bombovém útoku v Afghánistánu.

Kritikové obviňovali CIA, že má averzi ke kontrašpionáži, tedy k postupům jak čelit cizím špionům a prověřovat spolehlivost agentů i vlastních důstojníků,. Od počátku 70. let mnozí lidé v CIA kritizovali kontrašpionážní tažení, často zahrnující přezkoumávání loajality jejího personálu, jako „paranoiu“.

Neschopnost CIA odhalit falešné agenty se ukázala být smrtonosnou v případě onoho jordánského agenta v roce 2009. Ve špionážním světě plném stínů jsou dvojitými agenty cizinci naverbovaní nějakou výzvědnou službou, ale ve skutečnosti loajální jiné výzvědné službě. Jejich úkolem je poskytování dezinformací a získávání informací, přičemž předstírají loajalitu. Ve špionážní hantýrce jsou to „krtci“ – infiltrující cizí agenti, kteří vystupují jako důstojníci a špioni uvnitř výzvědných služeb.

Byl to Florentino Aspillaga – důstojník jedné kubánské výzvědné služby – který pozvedl oponu prvního významného selhání CIA ohledně dvojitých agentů. Aspillaga přeběhl v roce 1987 a odhalil, že nejméně čtyři tucty spolupracovníků CIA za období 40 let tajně pracovaly pro komunistickou vládu na Kubě, přičemž dodávaly CIA zavádějící informace. Po tomto odhalení potvrdila kubánskou vládou kontrolovaná televize, že v CIA působilo 27 agentů ve prospěch Kuby. Podle Fishera, americký Kongres toto selhání CIA kryl.

Operace ruské KGB, které se účastnil i Aldrich Ames, byla spuštěna v roce 1986 a pokračovala dalších sedm let, než byla KGB nahrazena jinou výzvědnou službou (SVR, pozn. red.) v důsledku pádu sovětského systému. Ames přibližně od roku 1980 sovětům poskytoval informace, které vedly k zatčení agentů, kteří uvnitř sovětského systému pracovali pro USA. Američané si tento problém uvědomili v roce 1985, když zmínění agenti začali mizet. KGB vyslala do USA falešného zběha, Alexandra Zhomova, který poskytl CIA podvržené informace o tom, jak KGB americké agenty odhlalila, aby Amese kryl. CIA při vyšetřování postupovala pomalu, ale nakonec Amese zatkla v únoru 1994.

Později vyšlo najevo, že CIA od roku 1986 poskytovala třem prezidentům – Reaganovi, Bushovi a Clintonovi – zavádějící informace, vycházející z falešných, závadných zdrojů. To zahrnovalo i 60 zpráv ze zdrojů podezíraných z toho, že jsou řízeny sověty, a dalších 35 zpráv od dvojitých agentů.

Fisher obvinil ze selhání v předcházení pohrám kariérismus byrokratů CIA. Řekl, že „případ dvojitých agentů KGB-SVR z let 1986 až 1994 je do nebe volající.“ A dodal „není na tom dost, neboť to odhaluje, že podvodné praktiky pokračují i po skončení studené války“.

Fisher uzavírá, že CIA dál využívala agenty, o kterých věděla, že jsou to falešní hráči, aby tak umožnila Oddělení sovětských záležitostí tutlat ztrátu loajálních agentů. Řekl k tomu, že „zatím žádné z těchto odhalení nevedlo k serióznímu šetření potíží způsobovaných těmito dvojitými agenty. Abych parafrázoval slova lorda Actona, tajná moc korumpuje tajně“. Hlavní inspektor CIA žádal důtku pro Williama H. Webstera, Roberta M. Gatese, and R. Jamese Woolseye, jakož i pro jiné vysoké činitele. Všichni svorně tvrdili, že jim o té věci není nic známo. Všichni tři postoupili ještě výše na vládním žebříčku.

Ze strany CIA nebyla žádná reakce.

Spero News editor Martin Barillas je bývalým diplomatem USA, který se také věnoval obhajobě demokracie a jako pozorovatel se účastnil voleb v Latinské Americe. Živí se též jako překladatel na volné noze.

Se souhlasem převzato ze Speroforum.com. Pro KONZERVATIVNÍ LISTY přeložil, s přihlédnutím k textu Billa Gertze "CIA Fooled by Massive Cold War Double-Agent Failure", Jozef Zummer.