Několik provokativních myšlenek V. Bukovského

Vladimír Bukovský nedávno poskytl několik docela zajímavých rozhovorů v ruském jazyce. Počátkem měsíce hovořil v kyjevské 112 Ukraine TV. Níže je výňatek z anglického překladu od Alissy Ordabai, který by měl stát za pozornost:

Dmitry Gordon: Nedávno jste uvedl, že kdyby na Lubjanku dopadly dvě balistické střely, rozsah terorismu ve světě by poklesl o 80 procent. Co jste tím myslel?

Vladimír Bukovský: Jde o to, že značná část světového tzv. terorismu je organizována z Lubjanky (lidový název ústředí ruské bezpečnostní služby FSB se sídlem na náměstí Lubjanka – pozn. A.O.). Odtud je řízen terorismus islamistů už od války v Afghánistánu, kdy byla poskytována podpora těm nejkrajnějším složkám afghánského odporu, jako například stoupencům Gulbuddína. Ta jména byste neměl zapomínat.

Aby nedošlo k omylu, povšimněte si, že Bukovský mluví o válce Sovětů v Afghánistánu, kdy Rudá armáda bojovala nepokrytě ve prospěch vlády svých klientů proti afghánskému hnutí odporu, které také mělo podporu Moskvy, a to, jak vysvětluje Bukovský, byla součást její celkové strategie. Rozehrávat dvě nebo i více stran proti sobě navzájem je pro Kreml rutinou, ale z pohledu anglosaských kultur to je naprosto nepochopitelným konceptem, , bez ohledu na to, jak často se realizuje.

Dmitry Gordon: Gulbuddin Hekmatjar?

Vladimír Bukovský: Ano, Hekmatjar. Měli ve zvyku zastrašovat umírněné složky afghánské opozice za pomoci islamistických extrémistů. A touto cestou s nimi navázali vztahy. Ty vazby se začaly rychle šířit po Blízkém východě, včetně Palestiny, a jejich vliv se přesunul z Organizace pro osvobození Palestiny na hnutí Hamás, a tak dále. Pochopili, že islamistický extremismus je pro ně velmi výhodný. A trávili spoustu času tím, aby ho ovládli infiltrací jeho struktury sítí svých agentů. Takže, pokud by někdo dosáhl toho, aby Lubjanka přestala islamistický terorismus řídit, jeho úroveň by se významně snížila. Řekl jsem, že o 80 procent, což citujete přesně. Osmdesát je odhad.

Mimochodem, sedávali jsme se zesnulým Alexandrem Litviněnkem a spekulovali; a tehdy nás napadla ta myšlenka vypálit ty dvě balistické střely neúmyslně: „Jejda, už jsou ve vzduchu, ach jo!“ A to by znamenalo okamžitý pokles úrovně mezinárodního terorismu, značný pokles. Například, pomyslete, všechny ty události v Sýrii. Všechny ty neustávající teroristické útoky ve Francii, v Paříži. Všechno to bylo řízeno z Lubjanky. To je nám jasné.

Ovšem většině lidí to jasné není. Ale uvažujte: proč by jenom kvůli změně iniciál kremelské temné, bez přerušení po desetiletí v zákulisí působící agentury z KGB na FSB měla skončit podpora Sověty pečlivě pěstěné, cvičené a vybavené teroristické sítě a agentů – těch, které jsme tehdy nazývali „arabskými“ a dnes islamistickými (OOP, Arafat)?

Podle tvrzení Alexandra Litviněnka z roku 2005, přeběhlíka od KGB/FSB, byl Ayman al-Zawahiri vycvičen FSB v Dagestánu a pak nasazen v Afghánistánu, aby ovládl organizaci Al-Kajdá. Telegraph zveřejnil v roce 2014 zprávu, na základě zvukové nahrávky zřejmě od Litviněnka, rok předtím, než se stal obětí atentátu a otráven poloniem (podle všeho na Putinův příkaz), a v té zprávě dále tvrdí, že ruský vůdce má „dobrý vztah“ se Semjonem Mogilevičem, podle Telegraphu „ukrajinským zločineckým bossem, uvedeném na seznamu FBI nejhledanějších osob, který podle přesvědčení Litviněnka prodával zbraně organizaci Al-Kajdá“. Pokoušet se o analýzu dnešních teroristických sítí bez vědomí těchto skutečností by bylo přinejmenším nerozumné.

Osvětluje to ale strnulý černobílý rámec „dichotomií“, ve kterém stále většina lidí obecněji uvažuje o konfliktu, boji a prosazování zájmů. Bukovský o tom referuje v dřívějším interview pro chicagské NVC Radio, v anglickém překladu také od Alissy Ordabai.

Leon Weinstein: Tohle mi prozraďte: když tedy skončila studená válka a Sovětský svaz se rozpadl, byl tomu opravdu konec? Dnes totiž mám dojem, že jsme překonali fázi studené války a že nám začíná cosi jiného. A kdo vlastně získal rozpadem SSSR?

Vladimír Bukovský: To jsou přesně ty otázky, které kladu v knize Moskevský proces (česky ÚSTR, 2014 – pozn. red.), která byla napsána před 25 lety (a v angličtině se objeví poprvé koncem tohoto roku – DW). Skončila studená válka? A pokud ano, kdo ji vyhrál? Ukažte mi to, vysvětlete, protože já tomu nerozumím. Mě se to tak nejeví, že by skončila, nemyslím si to. Neskončila, dokud se nám nepodaří uspořádat moskevský proces s komunismem. A to je poselství knihy Moskevský proces.

Leon Weinstein: V liberálních „progresivních“ – jak se rádi nazývají – kruzích v USA a v Evropě, se ustálilo mínění, že Moskva podporuje pravici. Neboli „fašisty“, jak jim říkají, což znamená nacionalisty a jim podobné. Ale já mám nicméně pocit, že ti jsou orientováni doleva. Co o tom soudíte?

Vladimír Bukovský: Tak, ano. Je to stará hra, kterou vymyslela Komunistická internacionála (Kominterna) a které se říká dichotomie. Vynalezli ji ve 30. letech a hraje se takto: jste-li pro Stalina, pak jste proti Hitlerovi; jste-li pro Hitlera, pak jste proti Stalinovi. A tato hra se používala k vymývání mozků světové populace, až do doby docela nedávné, víte? A hra pokračuje: buď jste pro „sodomity“ nebo pro Putina. A pokud jste proti Putinovi, pak jste pro „sodomity“ (směje se). A tak dále. Je to báječná dichotomie, v jejímž rámci se nedá prohrát. A pro cokoli mimo to, „tertium non datur“ (třetí možnost neexistuje), jak říkávali staří Římané. Třetí možnost je z lidského uvažování vyloučena.

Převzato z dianawest.net. Pro KONZERVATIVNÍ LISTY přeložil Jozef Zummer.

 

 

 

Podporujeme



Partneři



Copyright © 2014. All Rights Reserved.