Naše levicová vláda

Začnu chválou vlády předešlé. Ano, skončila neslavně – osobním selháním premiéra, který se zachoval opravdu trapně. Ano, udělala několik dosti podivných rozhodnutí – třeba rozhodnutí ministra Drábka, které se týkalo platebních karet pro lidi pobírající sociální dávky. Nicméně oceňuji, že uprostřed hospodářské krize, která zasáhla celou Evropu a kterou mohla vláda ovlivnit jen minimálně, držela veřejné finance na uzdě. Pravda, mnozí jí to vyčítali, tvrdili, že v dobách krize by měla vláda spíše investovat a všemožně podporovat domácí poptávku, ale já jsem přesvědčen, že vládní politika byla tehdy správná.

Dále má předchozí vláda zásluhu na tom, že umožnila vyšetřování závažných kauz. Policie nabyla samostatnosti a mohla konat. (K české tradici ovšem patří takové to „ode zdi ke zdi“. Trochu to připomíná problém s exekucemi: léta byli všichni na dlužníky krátcí, pak se objevili exekutoři, a ti teď mnohdy řeší černé jízdy v tramvaji či autobuse. Policie a státní zástupci dlouho nezasahovali tam, kde by to rozhodně bylo namístě, a teď jako by se utrhli z řetězu.)

Číst dál...

Kvóty – analýza dat

Tento text vznikl vlastně jako reakce na článek Jany Smiggels Kavkové 8 důvodů proti kvótám ([1]). Autorka v něm (jak je patrné) horuje pro návrh zavést povinné kvóty na zastoupení žen a mužů na kandidátních listinách (v podobě, ve které návrh předložil ministr Jiří Dienstbier). Rovnou zmíním něco, v čem s autorkou souhlasím: zavedení kvót by přispělo k vyššímu zastoupení žen v zastupitelských (zákonodárných) sborech. Prostě nepochybuji, že jako nástroj kvóty fungují. Zaujalo mě však, že paní Kavková považuje cíl, kterého má být tímto nástroje dosaženo, tedy ono vyšší zastoupení žen, za samozřejmé dobro. O (ne)zavedení kvót by však měl rozhodnout jejich skutečný přínos a ne to, zda se jimi někdo případně cítí uražen. O prospěšnosti vyššího podílu žen v zastupitelstvech a parlamentních sněmovnách (obecně v politice) však v tomto textu autorka mlčí a odvolává se pouze na vágní odpověď politiků „žen je [v politice] málo a je to věčná škoda“. Ale je to věčná škoda?

Pro případně méně trpělivé čtenáře shrnu výsledek této analýzy rovnou: věčná škoda to není. Popis, jak se k tomu došlo, a vysvětlení, jak silně je třeba tento závěr chápat, tvoří velkou většinu následujícího textu.

Číst dál...

Za každou cenu

Jak vyplývá mmj. z článku „Do tří let mají mít školky místo pro všechny děti. Ministr Chládek otevřel dotační fond“ (iHned.cz, 2.7.2014), hodlá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostat maximum, nejlépe všechny děti příslušného věku do školek prostě za každou cenu. Již několikrát byla rozvíjena myšlenka vyplacení příslušných částek „na ruku“ rodičům – a zpoplatnění školek (viz např. Martin Gregora, „Proč rušit mateřská centra, když dobře fungují?“, blog,iDNES.cz, 19.6.2014); nechť si každý nakoupí takovou službu, o jakou má zájem a nikdo není znevýhodňován – na rozdíl od současného stavu, kdy jsou diskriminovány rodiny, pro jejichž děti ve „státní“ dotované školce nezbylo místo, nebo které své děti zkrátka do školek dávat vůbec nechtějí... Výše zmíněný text nám dává jakousi šanci příslušné možnosti finančně porovnat.

Číst dál...

Žádné dotace nestátním školám aneb prázdninové (ne)žertování ministerstva školství

Ministerstvo školství předložilo počátkem července návrh, kterým chce odejmout nestátním (tedy církevním a soukromým) školám neinvestiční dotace na provoz, a to již od příštího školního roku, tedy od 1. září 2015. Jedná se o vážný zásah do rozpočtů těchto škol (může jít až o 10 - 30%), který může mít pro mnohé z nich likvidační důsledky.

Číst dál...

Jsou absolventi MGIMO nenahraditelní?

Podíl absolventů Moskevského vládního institutu mezinárodních vztahů /MGIMO/ na československé a později české (i slovenské) diplomacii byl jednou z velmi ožehavých otázek od samého počátku rekonstrukce Ministerstva zahraničních věcí po pádu komunistického režimu. Informace o tom, že se v souvislosti s novým zákonem o státní službě začalo uvažovat o neuznávání diplomu z tohoto světoznámého diplomatického učiliště, byla v této debatě velice příjemným zpestřením, ale od začátku se nejspíš nemohlo jednat o víc než škodolibý vtípek předkladatele takového návrhu, který nemohl dopadnout jinak, než jak dopadl, tedy smetením takové možnosti z jednacího stolu.

Číst dál...

Podporujeme



Partneři



Copyright © 2014. All Rights Reserved.